V průběhu práce budou shromážděny texty lidí z Psychiatrické léčebny Šternberk trpících afázií nebo Alzheimerovou chorobou. U nich budou po vzoru přístupu Heleny Lehečkové analyzovány jednotlivé jazykové roviny a v nich budou identifikovány projevy agramatismů. Na základě nejvýraznějších projevů a dalších pozorovaných znaků bude popsána jejich společná typologie, s přihlédnutím k tradiční klasifikaci afázií (Brocova, Wernickeho, globální, anomická, smíšené typy). Cílem práce je prezentovat popis českého afatického agramatismu v souvislosti s jednotlivými jazykovými rovinami, gramatickými kategoriemi, slovními druhy, ortofonickými a ortoepickými projevy apod. a doložit jej na konkrétních klinických případech. Vzhledem k povaze získaného materiálu bude okruh sledovaných jevů zúžen. Práce má ukazovat, jaké textové projevy spolu souvisejí při konkrétním afatickém postižení (při omezených možnostech užité a možné typologizace) a má logopedické praxi podat explikaci vztahu gramatických apod. jevů, které jsou v agramatickém textu zasaženy.In the course of this work, texts of people from the Šternberk Psychiatric Hospital suffering from aphasia or Alzheimer's disease will be collected. Following the example of Helena Lehečková's approach, individual language levels will be analyzed and the manifestations of agramatisms will be identified. Based on the most prominent manifestations and other observed features, their common typology will be described, taking into account the traditional classification of aphasia (Broca's, Wernicke's, global, anomic, mixed types). The goal of this work is to present a description of Czech apathetic agrammatism in connection with individual language levels, grammatical categories, parts of speech, orthophonic and orthoepic manifestations, etc. and to demonstrate it on specific clinical cases. Due to the nature of the material obtained, the range of observed phenomena will be narrowed. The work aim to show what textual manifestations are related to a specific aphatic disability (with limited possibilities of used and possible typologization) and should explain logopedic practice the relation of grammatical, etc. phenomena that are affected in the agrammatic text.