Oblastí zájmu této magisterské diplomové práce jsou konflikty, ke kterým docházelo v období mezi 9. a 13. stoletím v oblasti dnešní Číny, a to mezi dynastií Song a nečínskými státy. Jednalo se o kitanskou říši Liao, tangutský stát Xi Xia, džürčenskou říši Jin a o mongolské nájezdníky, kterým se jako jediným podařilo songskou Čínu dobýt. Práce je věnována vzestupu a pádu jednotlivých zainteresovaných států, stejně jako jejich vzájemným interakcím a způsobu rozřešení jednotlivých konfliktů. Hlavním cílem práce je prostřednictvím analýzy těchto historických událostí, rozdílů a shod mezi jednotlivými říšemi dojít k nalezení klíčových faktorů, které ovlivnily závěrečný úspěch Mongolů, a zároveň faktorů, které zapříčinily neúspěch jejich předchůdců. Dalším z cílů práce bylo zjistit, zda lze aplikovat jednu z předních teorií mezinárodních vztahů, teorii (neo)realismu, na chování jednotlivých států. Ve výsledku byla potvrzena moje hypotéza, že úspěch mongolských vojsk spočíval v tom, že Mongolové nenásledovali diplomatický model, který nastavili jejich předchůdci, a nespokojili se s pouhým uzavřením výhodné mírové smlouvy. Mongolský úspěch byl ale ovlivněn i jejich vojenskou taktikou, schopností přizpůsobit se daným podmínkám a schopnosti využít sinizaci ve svůj prospěch. Zároveň jsem potvrdil, že na model chování některých zainteresovaných států lze aplikovat teorii (neo)realismu, čímž byla potvrzena i druhá hypotéza stanovená v úvodu této práce. Literatura, která byla použita pro výzkum daného tématu, je tvořena převážně zahraničními odbornými publikacemi zaměřujícími se na problematiku období dynastie Song a nečínských dobyvatelských států dané doby.This thesis examines series of conflicts between non-Chinese states and the Song dynasty, happening from 9th till 13th century A.D. These conflicts were inflicted by the Liao empire, Xi Xia, Jin empire and Mongolian empire. Only Mongolian empire had succeeded in their conquest of China. This paper is dedicated to the rise and fall of each empire involved in given era. It focuses on key factors influencing whether the attempts to conquer China were successful or not. The main goal of the thesis was to find out why Mongols succeeded where the others failed via using methods of description, comparison and analysis. The secondary goal od the thesis was to discover whether it is possible or not, to apply modern international relations theories to any of the involved states, mainly focusing on application of the realism theory. In result my initial hypothesis was confirmed, the key factor of the Mongolian success was a refusal to adapt to a diplomatic model carried out by Khitans in the 9th and 10th century A.D., needless to say that there were other factors present, such as ability to adapt to new surroundings and to use the process of sinization to their own benefit. It was also possible to apply the realism theory to most of the involved contending states. Literature used in this paper is mostly foreign, given the fact that Czech sources do not provide sufficient amount of information on given topic.