Tato práce řeší státní zásahy do soukromoprávních vlastnických vztahů po druhé světové válce prováděné komunistickým režimem, přičemž pozornost je zaměřena na dopady těchto zásahů na majetek šlechtického rodu Mensdorff-Pouilly, konkrétně na velkostatek Boskovice. Práce se věnuje zejména druhé pozemkové reformě a souvisejícím právním předpisům, na základě kterých došlo k odnětí majetku tohoto rodu. Cílem druhé části práce bylo představit proces restitucí, který započal v 90. letech minulého století a který představoval obnovu soukromoprávních vztahů a zmírnění, nikoli však napravení, následků majetkových křivd způsobených předchozím režimem. I v tomto případě byla pozornost zaměřena na konkrétní právní předpisy, na základě kterých žádali potomci původního vlastníka velkostatku Boskovice o navrácení svého majetku. K dosažení cíle práce posloužily především rozbory dokumentů ze soukromých archivů členů rodiny, které se staly velkou oporou mé práce, a listiny zde získané přispěly k naplnění účelu práce, a to zejména konkrétními rozhodnutími státních institucí, kteréžto se vztahovaly na hraběcí majetek. Nejen provedenou analýzou jednotlivých období a předpisů, které zasáhly hraběcí majetek, ale také přiblížením osudu samotného původního vlastníka velkostatku Boskovice a jeho rodiny se, dle názoru autorky, podařilo přispět ke komplexnímu pohledu na problematiku dané doby. Přínos této práce spočívá v rozboru tématiky popsané teoreticky a její nastavení na zcela konkrétní a specifické příklady v rámci majetku Mensdorff-Pouilly, jež doposud nebylo předmětem žádného zpracování. Výsledkem práce je zjištění, že v rámci státních zásahů provedených komunistickým režimem došlo k odnětí veškerého majetku velkostatku Boskovice jeho původnímu vlastníkovi hraběti Alfonsu Karlovi, aby toto mohlo být následně navráceno v rámci restitucí do rukou jeho potomků. Práce a její zjištění by mohly do budoucna sloužit jako základ prací srovnávacích zejména ve spojitosti s restitucemi ostatních šlechtických rodů jak u nás, tak i v jiných postkomunistických zemích.This paper addresses state intervention into private ownership after the Second World War under the auspices of the Communist regime. Attention is focused on the impact these interventions had on the Boskovice estate, the country seat of the aristocratic Mensdorff-Pouilly family. The thesis pays particular attention to the second land reform, and related-legislation, which formed the legal basis used to deprive the Mensdorf-Pouilly's of their property. The second part of the thesis introduces the restitution process, which began in the 1990's, and which represented restoration of civil relations as well as mitigation, but not rectification, of the consequences of property injustices, caused by the previous regime. Consideration is given to the specific legislation used by the descendants of the original owners of the estate, in their claim for the restitution of the property. Analysis of documents from the private archives of family members especially helped achieve the aims of this work, and the obtained charters contributed greatly to gaining a thorough understanding of the decisions made by state institutions relating to the Count's estate. The author believes this work makes a valuable contribution to praxis by combining an analysis of the legislative consequences of the period on the Count's property, with an examination of how this affected the fate of the family. From this perspective, the theoretical discussion is set within the living example of the Mensdorff-Pouillys' circumstances at the time and thus provides an approach which, until now, has been absent from the existing body of research. The findings of this work show the process of how the entire assets of the Boskovice estate were seized from the original owner, Count Alfons Karel, and placed into state ownership. It examines the period of full restitution and the subsequent return of the property to the descendants of the Count. By examining the case of one particular instance of property restitution, the work can serve as a basis for comparative studies in the future, especially other cases of property restitution by aristocratic families, both here and in other post-communist countries.