Diplomová práce pojednává o divadelních hrách Vladimira Nabokova napsaných v letech 1923?1938. Má tři dílčí části. První se zabývá počátky jeho spisovatelské dráhy, od dětství v Rusku až po berlínskou a francouzskou emigraci. Důraz je kladen na berlínskou životní etapu, v níž se Nabokov poprvé etabloval jako dramatik a později i prozaik, přitom se soustřeďuji na Nabokovovu práci pro kabarety a divadla ruské emigrantské diaspory. Druhou částí je samotná analýza divadelních her, kde se skrze literární komparaci snažím najít společné motivy a témata mezi Nabokovem a dramatiky, kteří ho ovlivnili. Zároveň si všímám motivů, které vycházejí z divadelních her a jsou později využívány a prohlubovány v prozaických pracích. Poslední částí jsou rozbory esejů k dramatu, jež jsou klíčem k Nabokovovým názorům na divadlo, tragédii a krizi dramatu. Výsledkem by měl být komplexní pohled na Nabokovovu dramatiku a poodhalení tajemství jeho estetiky.The thesis deals with plays by Vladimir Nabokov which he wrote between the years 1923 and 1938. It has three constituent parts. The first discusses chronologically the origins of his career as a writer, since his childhood in Russia until his emigration in Berlin and France. The emphasis is placed on his life in Berlin, where Nabokov first established himself as a playwright and later as a prose writer, too. I am focusing on Nabokov?s work for cabarets and theatres of the Russian Diaspora. The analysis of the plays forms the second part, where, through the use of literary comparison, I attempt to discover motifs and themes common to Nabokov and playwrights who influenced him. I also pay attention to motifs which stem from his plays and are subsequently used and deepened in his prose. The last part is constituted by an analysis of Nabokov?s essays on drama, which are the key to his opinions on the theatre, tragedy and the crisis of drama. As a whole, the thesis should provide a complex view of Nabokov's dramatics and should uncover the secrets of his aesthetics.