Magisterská diplomová práce se zabývá postojem T. G. Masaryka k římskokatolické církvi a katolicismu v řadě jeho podob. Vychází z Masarykovy kritiky církve a katolicismu před rokem 1918 a na analýze Masarykova vztahu k církvi v době výkonu prezidentského úřadu v letech 1918-1935 ukazuje, že Masarykova politika vůči katolické církvi po roce 1918 byla umírněná a víceméně nereflektovala předválečné spory, kritiku a prezidentovy postoje. Postoj Masaryka k církvi a katolicismu je demonstrován na čtyřech příkladech z období 1918-1935. Prvním je Masaryka role při tzv. pokusu o kulturní boj v Československu v letech 1918-1921. Druhým případem je vztah Masaryka k silám českého, německého a slovenského politického katolicismu v meziválečném Československu. Třetí část analyzuje vztah Masaryka k Vatikánu a poslední část srovnává Masarykův vztah k církvi a katolicismu v osobní rovině. Na pozadí jednotlivých kapitol je srovnán Masaryk jako sociolog a filosof s velmi kritickým postojem k církvi, s Masarykem v roli umírněného a konsenzuálního prezidenta, respektující katolickou církev jako významnou součástí československého politického a společenského systému.The Master Thesis deals with the attitude of T. G. Masaryk towards Roman Catholic Church and Catholicism in its many forms. On the Masaryk policies towards Roman Catholic Church and Catholicism during his presidential term 1918-1935, thesis demonstrates that Masaryk did not follow his pre-war radical anti-catholicism. Masaryk as president was thus rather moderate. Attitude of Masaryk towards Roman Catholic Church is analyzed on the example of four cases from period of 1918-1935. The first is analysis of Masaryks role during so called cultural struggle attempt in Czechoslovakia in 1918-1921. The second is Masaryks attitude towards forces of Czech, Slovak and German political catholicism in inter-war Czechoslovakia. The third part deals with Masaryks policy on Vatican and last part is about Masaryks personal views of Roman Catholic Church during his presidential term. On the background of above mentioned chapters is the image of strong contrast between Masaryk as sociologist and philosopher with very critical attitude towards Roman Catholic Church with Masaryk as moderate and consensual president respecting Roman Catholic Church as important part of Czechoslovak political and social system.