Umělé ukončení gravidity je pro ženy i jejich rodinu velmi traumatizující a řada žen poté trpí depresivními poruchami a pocity smutku. Tato situace se netýká jen ženy, ale i personálu kolem ní, který by měl svým profesionálním a odborným přístupem tuto situaci ulehčit. Cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostatek informací týkající se umělého ukončení gravidity ve II. trimestru těhotenství prováděného v ČR a o prenatální diagnostice, která je v dnešní době bezvýhradně dostupná všem gravidním ženám. Při pozitivním výsledku dává ženě, společně s liberálním interrupčním zákonem, možnost svobodně se rozhodnout o dalším trvání gravidity. V dnešní době je snaha posunout hranici screeningových metod na co nejnižší možný týden gravidity, aby bylo možné při záchytu závažné vrozené vady plodu graviditu ukončit co nejdříve. Dalším bodem bylo srovnání postupů umělého ukončení gravidity ve čtyřech různých nemocnicích, kdy dva postupy jsou doplněny vlastními zkušenostmi.A termination of pregnancy is very traumatizing for both women and their families and many women suffer from depression and sorrow later on. This situation doesn´t affect only women but also the staff that is expected to support them by the professionalism and expertise. The aim of this study was to gather enough information about the termination of pregnancy in the second trimester in the Czech Republic and about antenatal screening, which is nowadays available to all pregnant women without exception. A positive antenatal screening gives, together with a liberal law, option to decide about the pregnancy. There is a trend to do an antenatal screening in the earliest possible stage of the pregnancy. It would allow to terminate the pregnancy very early if any fetal structural abnormality is detected. Another part of the study was a comparison of four different ways of termination in four different hospitals. The author presents own experiences with two of four described methods