Zívání je fylogeneticky starý a běžný jev, společný téměř všem obratlovcům. Skládá se ze tří částí: dlouhé nádechové fáze, vrcholné fáze a prudké výdechové fáze. Funkce a mechanismus zívání zůstávají zatím neobjasněny. Mezi nejvýznamnější teorie vysvětlující roli zívání patří respirační, budící, termoregulační, sociální a komunikační teorie. Objasnění mechanismu zívání a znalost neurotransmiterů a hormonů ovlivňujících tento proces by mohlo vést k efektivnějšímu vývoji léků, které ovlivňují zívání a nemoci zahrnující abnormální zívání jako jeden ze symptomů Tato práce se zabývá popisem změn anatomického nastavení některých orgánů vokálního traktu během zívání. Jedná se především o polohu jazyka a měkkého patra, postavení brady vůči krku, polohu jazylky a hrtanu a rozšíření hlasivkové štěrbiny. Na těchto změnách se podílí velké množství svalových skupin v oblasti vokálního traktu. Jsou to svaly: extraglosální a intraglosální, suprahyoidní a infrahyoidní, vlastní svaly hrtanu, svaly měkkého patra, m. constrictor pharyngis superior a m.pterygoideus lateralis ze skupiny žvýkacích svalů. Inervace těchto svalů je zajišťována z V., VII., X. a XII. hlavového nervu, z n. musculi tensor veli palatini , z plexus pharyngeus a ansa cervicalis C1-C3.Yawning is phylogenetically ancient and common event. It could be divided into three phases: a long inspiratory phase, a brief acme and a rapid expiration. The mechanism and aim of yawning remain unclear. The most important theories explaining the role of yawning are: respiratory theory, arousal theory, thermoregulation theory, social and communication theory. Knowledge of the mechanism of yawning and of transmiters involved in this process would enable investigating more effectively drugs that modify yawning and pathologies for which yawning is abnormal. This theses deals with the description of changes in the anatomy of particular organs of the vocal tract during yawning. The most distinct changes are: change of tongue and soft palate position, chin adduction towards the neck, depression of the hyoid bone and larynx, and dilatation of the larynx by maximal abduction of vocal cords. In these changes, number of muscles are involved. They are: extraglossal and intraglossal muscles, suprahyoid and infrahyoid muscles, laryngeal muscles, soft palate muscles, m. constrictor pharyngis superior and m.pterygoideus lateralis from the group of masticatory muscles. These muscles are innervated from V., VII., X. a XII cephalic nerve, n. musculi tensor veli palatini, plexus pharyngeus and ansa cervicalis C1-C3.