V předkládané práci byly zjišťovány změny v aktivitě autonomního nervového systému (ANS) na normobarickou hypoxii. Zatížení odpovídalo nadmořským výškám 4800 a 6000 m. Aktivita ANS byla sledována pomocí metody spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA HRV). Experimentu se zúčastnilo deset osob, které kromě dvou zátěžových měření podstoupili dvě měření kontrolní. Všechna měření byla prováděna v klidu (leh na zádech) a trvala jednu hodinu. Výsledky ukázaly celkové snížení aktivity ANS ve výšce 6000 m. Ve výšce 4800 m byla výrazně redukována pouze aktivita vagu. V obou případech se sympatovagová rovnováha přenesla na stranu sympatiku. Použití obličejové masky způsobilo retenci CO2 v jejím prostoru. ANS byl tedy kromě hypoxie ovlivněn i hyperkapnií. Zjišťovány byly také subjektivní pocity při hypoxické zátěži a bylo zjištěno že hodinové vystavení akutní hypoxii na úrovni 6000 m bez předchozí přípravy je na horní hranici snesitelnosti.This study focuses on evaluation of autonomic nervous system (ANS) activity to normobaric hypoxia. The loads of hypoxia equated altitudes of 4800 and 6000 m. The method used for evaluation of an ANS activity was spectral analysis of heart rate variability (SA HRV). There were 10 athletes participating on the experiment, taking two hypoxic and two control sessions each, all in rest and lasting one hour. Results show an overall decrease in an activity of ANS at the level of 6000 m. 4800 m level significantly reduces the vagal activity only. Sympathovagal balance shifted to sympathetic side in both cases. There was CO2 accumulating in the inner space of the face mask, therefore not only hypoxia but also hypercapnia influenced ANS. Subjective evaluations of severity of the hypoxic exposure were collected after each session and resulted in conclusion that the hypoxic load corresponding to 6000 m is without any pre-training extremely demanding.