Autor v práci vymezuje základní pojmový aparát s ohledem na zpracované téma ? náhradní rodinná péče. Úvodní kapitoly se věnují formám náhradní rodinné péče a procesním postupům zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Shrnuje kompetence jednotlivých stupňů veřejné správy, jako je obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a ve vztahu k cizině i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí k dané problematice. Následně se pokouší objasnit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, ve kterém má nezastupitelnou úlohu práce sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Zdůrazňuje, že je nutné minimalizovat případná traumata dítěte z umístění do nového rodinného prostředí a podporovat proces zdravého sžívání se s novou rodinou. V oblasti pěstounské péče je pak často opomíjenou nicméně podstatnou součástí sociální práce zajištění kontaktu dítěte s původní rodinou. Pro jednotný profesionální přístup a udržení kvality sociální práce v oblasti náhradní rodinné péče autor uvádí základní odborná východiska a principy. Ústřední kapitola práce je věnována procesu přípravy žadatelů k přijetí dítěte do rodiny zvaná též jako odborná příprava, která se stala součástí systému náhradní rodinné péče. V procesu přípravy žadatelů se odráží desetiletá zkušenost autora s tímto institutem. Příprava v jeho pojetí je koncipována jako ucelený vzdělávací program, který uplatňuje pouze lektorsky ověřené metody práce se skupinou. Je preferován interaktivní přístup ke vzdělávání budoucích osvojitelů a pěstounů a program má stanoveny kognitivní a psychomotorické cíle. Do závěru práce je promítnuta osobní zkušenost autora vytěžená při práci se 168 manželskými páry budoucích osvojitelů, pěstounů a několika samožadatelů.The author defines in his thesis the basic terms used in relation to the issue ? substitutes for family care. The introductory chapters deal with the forms of substitutes for family care and the procedures of intermediation of adoption and foster care. He summarizes the competences of the individual instances of public administration, such as the municipal authority with extended powers, regional authority, Ministry of Labour and Social Affairs and, in relation to abroad, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí/The Office for International Legal Protection of Children in relation to the issue. Then he makes an effort to clarify the procedures of intermediation of substitutes for family care in which social workers of the authority ensuring social and legal protection of children play a significant role. He points out that it is necessary to minimize any traumas which the children may suffer upon placement in a new family environment and support the process of a healthy adaptation to the new family. A significant part of the social work in the field of foster care is the establishment of contact with the original family although this aspect is often neglected. The author mentions the basic professional rules and principles of a unified professional approach and maintenance of quality of the social work. The central chapter focuses on the process of training of applicants for reception of a child in their family, i.e. on the so-called professional training that became a part of the substitutes for family care system. The training process reflects author?s ten-year experience with this concept. The training is presented in the form of a comprehensive training program that applies only the methods of work with groups which have been found functioning by the lecturers. An interactive approach to training of prospective applicants and foster parents is preferred and the program has cognitive and psycho-motoric targets. In the end, the author draws on his personal experience with the work with 168 married couples, prospective adoptive parents, foster parents and several single applicants.