Diplomová práce je zaměřena na moravskou sakrální architekturu v rozmezí let 1590-1650. Jejím cílem bylo zhodnotit základní slohové tendence a charakteristiky moravské sakrální architektury přelomového období mezi renesancí a barokem. Dochovaný materiál třídí do stylových a typologických kategorií a podrobněji se zaměřuje na longitudinální stavby protobarokního charakteru v Brně, Brtnici, Bojkovicích, Bučovicích, Mikulově, Náměšti nad Oslavou, Uherském Hradišti-Mařaticích, Valticích, Vlasaticích, Vranově u Brna a Znojmě.The thesis has been focused on the Moravian sacral architecture between the years 1590 to 1650. The aim has been to assess the basic stylistics trends and characteristics of the Moravian religions architecture in the period between Renaissance and Baroque. The preserved material has been classfied into categories of style and typology and focuses in detail on the longitudinal Protobaroque structures in Brno, Brtnice, Bojkovice, Bučovice, Mikulov, Náměšt nad Oslavou, Uherské Hradiště-Mařatice, Valtice, Vlasatice, Vranov u Brna and Znojmo.