Diplomová práce zkoumá otázku absence společné politiky EU v oblasti vnějších energetických vztahů. K vysvětlení této problematiky práce využívá perspektivu teorie principála a agenta. Práce argumentuje, že Evropská unie v současnosti nedisponuje relevantní expertízou pro oblast vnějších energetických vztahů. Členské země současně preferují výkon některých pravomocí v oblasti energetické politiky prostřednictvím zavedených agentů jako je Mezinárodní energetická agentura nebo Smouva o energetické chartě. V souladu s předpoklady teorie principála a agenta práce dále dokazuje, že omezený rozsah delegace pravomocí v oblasti energetické politiky je důsledkem zkušenosti členských zemí s liberalizací evropských energetických trhů, kterou je možné charakterizovat jako případ slippage. Vysoká variabilita v zájmech jednotlivých členských států Unie v energetice současně ztěžuje možnost kontroly členských zemí nad jednáním Komise jako agenta pro oblast energetické politiky.The master's thesis aims to shed light on the ongoing integration process in the field of EU's energy policy. It aims to explain why the member states have decided to delegate a number of significant responsibilities to the European Commission in the areas related to the internal market, while the external relations continue to be dominated by the national foreign ministries. In doing so, the paper draws on the insights of principal-agent theory into the European integration process. This thesis argues that the European Union do not posses relevant expertize in the external energy relations, while at the same time the member state prefer executing many aspects of national energy policies through well-established agents like International Energy Agency or Energy Charter Treaty. In agreement with the prepositions of principal-agent theory the paper further argues that limited delegation in the area of external energy policy can be explained by a recent case of Commission's slippage in the liberalization of European electricity market. At the same time the varying interests of the member states provide for the expected Commission's shirking and make the activities of an agent in Common External Energy Policy hard to control.