Tato Bakalářská práce si klade za cíl zjistit příčiny neúspěchu českého fašistického hnutí, reprezentovaného Národní obcí fašistickou, v období První Československé republiky v letech 1918-1938. Výzkumná otázka, na niž autor hledá odpověď, zní: Proč se českému fašistickému hnutí, reprezentovanému Národní obcí fašistickou, nepodařilo získat širší podporu československé veřejnosti a převzít moc ve státě? K zodpovězení předešlé otázky si autor stanovil následující pracovní hypotézu:České fašistické hnutí bylo od počátku své existence charakteristické poměrně značnou roztříštěností, kterou se za celé meziválečné období nepodařilo překonat. Čím více je hnutí roztříštěné, tím menší je jeho šance se v politice uplatnit. Fašistům se navíc nepodařilo najít skutečnou vůdčí osobnost, která by dokázala hnutí úspěšně sjednotit. Pokud se nepodaří najít takovou vůdčí osobnost, která by dokázala hnutí sjednotit, pak se šance hnutí na politický úspěch snižuje. Téma této bakalářské práce se pohybuje na pomezí historie a politologie, proto byl k ověření hypotézy zvolen jeden z typů idiografického výzkumu, a sice ateoretická případová studie. Autor v závěru práce potvrzuje svoji hypotézu a dochází k závěru, že nejpalčivějším problémem, stojícím za neúspěchem českého fašistického hnutí a Národní obce fašistické, byla nejednotnost hnutí a neschopnost naleznout skutečnou vůdčí osobnost, která by dokázala hnutí sjednotit.This bachelor thesis aims to identify the causes of failure of the Czech fascist movement, represented by the National Fascist Community in the first Czechoslovak Republic in 1918-1938. The research question which the author seeks the answer is: Why is the Czech fascist movement, the represented by National Fascist Community, could gain broader support for the Czechoslovak public and take power in the state? To answer the previous question, the author established the following working hypothesis:Czech fascist movement was the beginning of its existence, characterized by relatively high fragmentation, which is the whole inter-war period, could not be overcome. The movement is more fragmented, the less his chances in politics apply. Moreover, the fascists could not find a real leader who would be able to successfully unify the movement. If you cannot find a leader who would could unite the movement, then the chances for political success of movement decreases. The theme of this thesis is somewhere between history and political science, therefore, was to test the hypothesis if one of the types of idiographic research, namely atheoretical case study. The author concludes his work confirms the hypothesis and concludes that the most pressing problem behind the failure of the Czech fascist movement and the National fascist movement was a divergence in the movement and inability to find an effective leader who would be able to unify the movement.