Anotace: Moje diplomová práce se zabývá míru stresu a náchylností ke vzniku syndromu vyhoření učitelů na základních a středních školách v Olomouci. Byly použity dva dotazníky zaměřené na jednotlivé faktory podílející se na vzniku obou výše zmíněných jevů. Prvním dotazníkem od C. Henninga a G. Kellera byla zjišťována míra stresu a syndromu vyhoření v jednotlivých rovinách lidské osobnosti ? kognitivní, citové, tělesné a sociální a ve druhém dotazníku od B. A. Potterové náchylnost k syndromu vyhoření. Výsledky a srovnání obou dotazníků ukazují, že míra vyhoření v této oblasti učitelské působnosti je minimální ? statisticky nevýznamná. Rovněž rozdíl mezi mírou zátěže a stresem mezi muži a ženami nebyl výrazně jednostranně vychýlen. Ukázalo se však, že míra zátěže na jednotlivých školách výrazně kolísá. Rovněž se potvrdilo, že míra zasažení syndromem vyhoření je statisticky významnější u učitelů s praxí delší, než 15 roků. Zpracované materiály by mohly sloužit jako zdroj informací pro vedení a ředitele středních škol a jako inspirace pro preventivní kroky snižující projevy stresu a vznik syndromu vyhoření.Abstract: The aim of this research work was to determine the measure of stress and tendency to the burnout rise at secondary schools in Olomouc. There were used two questionaires aimed at specific factors contributing to the rise of both the above mentioned features. Using the C. Henning and G. Keller ´s questionaire the author determined the measure of stress and burnout on different levels of an individual´s personality ? cognitive, emotional, physical and social. The other questionaire by B. A. Potter was used to detect the burnout and tendency to depression. The results and comparison of both questionaires show that the measure of burnout in this sphere of teachers´ activity is minimal ? statistically non-significant. Also the difference between the measure of working load and stress among male and female teachers was not significantly biased to either side. However, it turned out that the measure of working load at different schools significantly varies. It was also proved that the measure of burnout affection is much higher with teachers practising for more than 15 years. The gathered materials could serve as a source of information for the management of secondary schools and as an inspiration for preventive steps taken to minimize the stress manifestation and the rise of the burnout syndrome.