Práce hodnotí léčbu pacientů s kritickou končetinovou ischémií (dále jen KKI) a současně přítomným defektem měkkých tkání. U těchto nemocných hrozí amputace postižené končetiny ze dvou důvodů. Prvním je ischémie tkání s oxygenací nedostačující ke zhojení defektu, druhým je rozsáhlý defekt, který nemá šanci na spontánní zhojení ani po provedené revaskularizaci. Pro zhojení defektu je nutné revaskularizaci doplnit lalokovou plastikou. Klasické lalokové plastiky v těchto případech selhávají. Příčinou jsou rigidní ateroskleroticky změněné tepny, které neumožňují místní posuny tkání. Jedinou možností je revaskularizace a krytí defektu přenosem volného mikrochirurgického laloku. Jedná se o komplexní, časově náročný výkon s délkou přesahující 6 hodin. Délka výkonu, tradičně spojovaná s neúměrným rizikem, je hlavním argumentem většiny odpůrců preferujících vysokou amputaci. Práce retrospektivně hodnotí dvě skupiny pacientů. v první skupině jsou pacienti s KKI a rozsáhlým defektem tkání léčení revaskularizací a přenosem mikrochirurgického laloku. Ve druhé skupině jsou pacienti s KKI a malým defektem léčení pouhou revaskularizací. V souborech byly hodnoceny následující parametry: věk, délka sledování, délka hospitalizace, primární roční průchodnost, sekundární roční průchodnost, zhojení do 30 dnů, sekundární výkony, časná pooperační úmrtí (do 30 dnů), počet zachovaných končetin v jednom roce, závažné komplikace, délka jednodobých výkonů a délka druhé fáze - mikrochirurgického přenosu - u dvoudobých výkonů. Pro posouzení peroperačního a raného pooperačního rizika mají zásadní význam dva parametry: počet závažných komplikací a počet časných úmrtí. Statistickým zpracováním dat nebyl mezi skupinami prokázán signifikantní rozdíl ve výskytu závažných komplikací ani v časné pooperační úmrtnosti. Současně nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi délkou jednodobých kombinovaných výkonů a délkou druhé operace u dvoudobých výkonů. na základě těchto zjištění byl postulován následující závěr: Kombinovaný makrovaskulární a mikrovaskulární výkon pro záchranu končetiny s kritickou ischémií a rozsáhlým kožním defektem měkkých tkání není spojen s vyšší mortalitou ani vyšším počtem závažných perioperačních komplikací ve srovnání s pouhou revaskularizací končetiny. je však technicky a časově výrazně náročnější. Popsaná nová technika dvoudobého výkonu (revaskularizace se založením A-V píštěle a přenosem volného mikrochirurgického laloku v druhé době) je prioritní a umožňuje nabídnout tento typ výkonu i rizikovějším nemocným. je však třeba zdůraznit, že je určen pro vysoce motivované a spolupracující nemocné, u kterých existuje po tomto výkonu reálný předpoklad zachování nezávislé chůze.The presented study evaluates treatment of patients with critical limb ischemia (CLI) and soft tissue defect. This state is associated with high risk of amputation for two reasons. The first one is the critically reduced tissue perfusion and isuficient tissue ability to heal. The second reason is persistent large non healing defect. Two surgical procedures must be completed to achieve healing: distal surgical revascularization and microsurgical free flap (tissue) transfer. Local flaps in critically ischemic tissue have high rate of failure and can not be used. Main reason is that atherosclerotic vessels do not tolerate local flap transposition. The only option to salvage extremity is distal revascularization and free flap transfer. It is complex and time-consuming procedure with operating time exceeding 6 hours. For the duration and the disproportionate fear of risk is avoided by most critics, who prefer high amputation. The study retrospectively evaluates two groups of patients. The first group are patients with CLI and extensive (?10cm2) tissue defect treated with revascularization and free tissue transfer. The second group includes patients with CLI and small (?10cm2) defect where only distal revascularization was performed. Following parameters were observed in both groups: age, follow-up, hospital stay, primary and secondary one year patency, time to heal, secondary procedures, early postoperative mortality, number of limbs preserved in one year, severe complications, operating time of simultaneous combined procedures and operating time of microsurgical transfer (second stage) in two-stage procedures. To assess peroperative and perioperative risks following two parameters are crucial: the number of serious complications and the number of early postoperative deaths. Statistical analysis did not revealed statisticaly significant difference between the evaluated groups in the incidence of serious complications and early postoperative mortality. Statistical analysis demonstrate significant difference between the length of simultaneous combined procedures and the length of the second stage (microsurgical transfer) in two- stage combined procedures. Based on these findings, following conclusion were stated: combined macrovascular and microvascular procedure allows salvage of extremity with CLI and is not associated with higher rate of serious complications or early postoperative mortality than distal revascularization alone. However, this combined procedure is technically more demanding and time-consuming than revascularization alone. Described new technique - revascularization with construction of the AV fistula during the first operation and free tissue transfer during the second operation is a promising technique for patients even with higher risks. It should be stressed that it is highly specific procedure which should be indicated only for highly motivated and cooperative patients, with realistic expectation of achieving independent ambulation.