Studie pojednává o změnách v rodině jakožto systému vyvolaných nenormativním stresorem (diagnostikování dítěte s Poruchami autistického spektra - PAS) a o dopadech těchto změn na další fungování rodiny, na její životní spokojenost. Transformace rodiny s dítětem s autismem se pojímá jako proces neustálý (autismus je celoživotní postižení), reciproční (problém se týká všech členů rodiny, kteří se při jeho řešení navzájem ovlivňují) a reflexivní (změna je iniciována okolností, ale zároveň si její potřebu a průběh rodina uvědomuje, analyzuje a interpretuje). Problém rodinné resilience je analyzován v rámci komplexu na sebe vzájemně působících rodinných zdrojů, protektivních faktorů a prediktorů reorganizace rodiny. Metodologickým východiskem je propojení subjektivního náhledu rodičů s objektivními podmínkami ve stresové události a resilientního potenciálu rodiny. Jedinečným v dané problematice je využití narativního přístupu, zejména biografického vyprávění. Ze studie vyplývá, že nenormativní stresor iniciuje nové strategie zvládání. Mění se hodnotový žebříček, rodinné paradigma i způsob hodnocení. Tyto změny pak rodiny následně uplatňují a oceňují i ve vlastních interakcích s okolním světem. Tato zkušenost přidává životu v rodině smysluplnost a jisté směrování do budoucna.The study deals with changes in the family induced by a nonnormative stressor (child diagnosed with autism) and with the impact of these changes on the further family functioning, including the sense of life satisfaction. Transformation of a family with an autistic child is perceived as a threefold process, it is continuous (autism is a life-long disability), reciprocal (the problem is a concern of all family members who, when dealing with it, influence each other) and reflexive (although the change is initiated by external circumstances the family realizes its inevitability and shall be able to analyze and interpret its course). The problem of family resilience is analyzed in the framework of complex of interrelated family sources protective factors, and predictors of family reorganization. Methodologically, the study takes as its point of departure the synthesis of a subjective view of parents and of objective conditions in the stress event together with resilient potential in the family. What is unigue about the study is the use of narrative approach to this problem field, especially the use of biographical narration. The study reveals that nonnormative stressor initiates new coping strategies. Value system, family paradigms and self-evaluation are reconsidered. These changes are further interiorized by the family members and used in the interaction with the outside world. This experience adds family life meaningfulness and certain orientation to the future.