Nově syntetizované látky musí projít před schválením pro využití v průmyslu a zemědělství řadou testů pro vyloučení jejich škodlivého účinku na zdraví lidí a životní prostředí. Jedním z testů první volby pro detekci mutagenicity sloučenin je Amesův test. Vedle něj by se v budoucnu mohla zařadit imunofluorescenční detekce markerů DNA poškození jako alternativní a komplementární přístup k testování mutagenního potenciálu látek. Při srovnání s Amesovým testem nabízí IF detekce řadu výhod: citlivější detekci, využití eukaryotních organismů a tím zisk relevantnějších dat. Ve druhé části je pojednáno o důležitém jaderném proteinu Rad51 s ústřední rolí v opravě dvouvláknových zlomů DNA a meiose. Nově byl detekován také v buňkách v G1 fázi buněčného cyklu pravděpodobně v místech dvouvláknových zlomů. Jeho přítomnost v G1 fázi by mohla znamenat, že se účastní procesu opravy DNA drahou MMEJ (spojování konců na základě mikrohomologie). Byl také pozorován jeho vliv na míru fosforylace histonu H2AX ve všech fázích buněčného cyklu.Before the newly synthetized compounds are put into use for agronomy and industry purposes they have to be determined in respect to their effect to environment and people´s health. One of the first tests that is used for detection of compound´s mutagenic potential is Ames test. Imunofluorescence detection of DNA damage markers could be used as an alternative and complementary approach to Ames test. When compared, IF method offers several advantages: more sensitive detection, usage of eukaryotic organisms a therefore more relevant results. The second part of this thesis focuses on important nuclear protein Rad51. It plays a central role in the DNA damage repair and meiosis. It was suprisingly detected in G1 cells, probably at the sites of DNA damage. This may indicate that Rad51 plays a role in another DNA damage response pathway - MMEJ (micro homology end joining). It seems that Rad51 also affects phosphorylation of H2AX in all cell cycle phases.