Práce se zabývá postavením korespondence v literárním odkazu Boženy Němcové, stejně jako shrnuje důvody, které k četbě korespondence čtenáře motivují. Popisuje autorčin smysl pro detail každodennosti jako jednu z největších předností tohoto souboru dopisů. Největší pozornost je věnována charakteristice epistolárního stylu Boženy Němcové a jeho proměnám v pozdním období jejího života, kdy autorka zcela přestávala být schopna literárně tvořit a svou pozornost upřela právě k dopisům. Na konkrétních listech psaných Boženou Němcovou tato práce ukazuje, jak se autorčin styl postupně rozpadá, což postupně vede až k rozrušení samotného principu korespondování.The paper deals with the position of correspondence in Božena Němcová?s literary legacy. In addition to this, it sums up the reasons which motivate readers to explore the correspondence. It describes the author?s sense for everyday details as one of the biggest qualities of this collection of letters. The main focus lies in the characteristics of Božena Němcová?s epistolary style and its development in the late stages of the author?s life, at which point she looses her ability to be literarily creative and turns her attention to letters. Using concrete examples of letters written by Božena Němcová this paper shows how the author?s style gradually disintegrates and how this development leads to the distortion of the principle of correspondence itself.