Diplomová práce nazvaná "První vlna restrikcí v československém filmu po roce 1945" se zabývá různými postihy, které se odehrály ve filmovém oboru po 2.světové válce - tedy na poválečné soudy s domnělými kolaboranty a nepohodlnými občany, emigraci, akční výbory a především na radikalizaci v kultuře (především ve filmu) po únorovém převratu v roce 1948. Text se na základě archivních zdrojů, dobových dokumentů a sekundární literatury zaměřuje na dělnickou třídu, která se stala hlavním agitačním nástrojem komunistů, a která po únorovém převratu dostávala možnost projevovat své názory. Práce důkladně analyzuje na konkrétních filmech proces radikalizace dělnictva a jejich vliv na další filmovou tvorbu. Práce obsahuje také filmovou analýzu napadených filmů a porovnává ideologicky zabarvené kritiky s dnešním pohledem na věc.This thesis called "The first wave of restrictions in the Czechoslovak film after 1945" deals with various kinds of recourses which took place in the area of film after the Second World War, i.e. post war trials with assumed collaborators and incommodious citizens, emigration, action committees and above all radicalization in culture (especially in film), after the February Coup d´état of 1948. The text is based on archival sources, contemporary documents and secondary literature. It focuses on working class, which became the main tendentious instrument of communists and which was in a position to express opinions after the February coup d´état. The thesis analyses the process of radicalization of the working class through films and the influence of the working class on the subsequent production. The text also comprises of a film analysis of denounced films and evaluates ideologically affected reviews via today´s perspective.