Tématem této bakalářské práce je pozdní básnická tvorba Bohuslava Reynka, v níž se odráží protiklad sakrálního a profánního v básníkově realitě. Práce je založena na interpretaci básní od sbírky Setba samot (1936) po sbírku Odlet vlaštovek (1971), přičemž je akcentován vývoj básníkových vidin zachycovaných v básních, pojetí krajiny, domova a všedních věcí a vývoj Reynkova poetického jazyka. Klíčovou částí práce je komparace sbírek Mráz v okně (1955) a Odlet vlaštovek, na jejímž základě se vyjevuje kontrast zjevnosti a skrytosti křesťanských hodnot v básních.The theme of this work is the late poetic works of Bohuslav Reynek, which reflects the opposition of sacrality and profanity in the poet's reality. The work is based on the interpretation of poems from the collection Setba samot (1936) to the collection Odlet vlaštovek (1971), while emphasizing the development of the poet's visions recorded in the poems, the concept of the landscape, home and common things and the development of Reynek's poetic language. A key part of this work is a comparison of the collections Mráz v okně (1955) and Odlet vlaštovek, on the basis of which highlights the contrast of the obviousness and implicitness of the Christian values in the poems.