Protoplasty jsou vhodným modelem pro studium buněčné dediferenciace a následného reprogramování. Toto téma je intenzivně zkoumáno u buněk živočišných. Ovšem reprogramování živočišných buněk je obtížné a potýká se s mnoha problémy. Dediferenciace předpokládá, že terminálně diferencované buňky neztrácejí jejich vývojové schopnosti a vlivem určitých podmínek (nejčastěji stres) jsou schopny dosáhnout stavu pluripotence, tj. stavu podobného kmenovým buňkám, předtím, než se vydají na novou dráhu (diferenciace, proliferace, smrt). Tato práce srovnává různé aspekty rostlinných a živočišných buněk vzhledem k jejich dediferenciaci a reprogramování. Dediferenciace je provázena reorganizací chromatinu, zahrnující jeho dekondenzaci, což je v této práci ověřeno pomocí metody FISH, sondami hybridizujícími se na repetice SAT I a 5S rDNA v jádrech protoplastů okurky (Cucumis sativus L.).Protoplasts are suitable model for study of cellular dedifferentiation and subsequent reprogramming. This topic is intensively studied in animal cells. However reprogramming of animal cells is difficult and many problems have occurred. Dedifferentiation embodies the idea that differentiated cells don?t lose their developmental capacities and, under certain conditions (commonly stress), are capable of acquiring a state of pluripotence, a stem cell-like state, before assuming a new fate (differentiation, proliferation, death). This work compares different aspects of animal and plant cells in relation to their dedifferentiation and reprogramming. Dedifferentiation is accompanied by reorganisation of chromatin, including its decondensation, which is in this work proved by FISH, using probes hybridising SAT I and 5S rDNA repeat sequences in nuclei of protoplasts of cucumber (Cucumis sativus L.).