Předmětem této diplomové práce jsou informační zdroje sdělovacích prostředků. Ve své práci popisuji, jaké mají sdělovací prostředky možnosti při získávání informací pro svoji novinářskou činnost, přičemž hledám i souvislosti v rovině ústavněprávní a trestněprávní. Souvislosti s ústavním právem vidím konkrétně v zakotvení práva na informace v českém právním řádu jako východisko pro zákon o svobodném přístupu k informacím. Trestněprávní souvislosti pak v institutu ochrany zdroje a obsahu informací. První kapitola mé práce se věnuje vymezení základních pojmů a klasifikací informačních zdrojů na soukromé a veřejné neboli oficiální. Následuje kapitola zaměřená na právo na informace v mezinárodní i ústavněprávní rovině. Zde se věnuji zejména Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a článku 17 Listiny základních práv a svobod. Další kapitola již velmi podrobně popisuje zákon o svobodném přístupu k informacím a hledá souvislosti s novinářským povoláním. Jsou zde rovněž popsány četné kauzy a rozhodovací činnost Ústavního soudu. Poslední kapitola je zaměřena na institut ochrany zdroje a obsahu informací. Nejprve je popsáno jeho zakotvení v českém právním řádu, následně pak spojitost s trestním právem, konkrétně s trestným činem nadržování, neoznámení a nepřekažení trestného činu. Na závěr je uvedena mikrokomparace pojetí tohoto institutu v evropském a americkém prostředí.The subject of this diploma thesis is the sources of information for mass media. Therefore I describe what the means are to obtain the information for mass media when doing their job and put them into the connections with the Constitutional and Criminal Law. The connection with Constitutional Law is found in the establishment of the right to access information in the Czech system of law as a base for the free access information law. We can find the context with the Criminal Law in the institute of protection of information sources and content. First chapter of my thesis deals with demarcation of basic notions and classification of information sources into private and public also referred to as the official. Next chapter deals with right to access information in international and constitutional level. This chapter is especially devoted to The Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms and article 17 of Charter of Fundamental Rights and Basic Freedoms. Next chapter describes very closely free access information law and seeks for connections with the journalists´ profession. There are also described numerous cases and Constitutional Court decisions. Last chapter deals with the institute of protection of information sources and content. There is described the establishment of this institute, than continuity with criminal law, concretely with delict of favouritism, misprision and not prevent of crime. In conclusion there is mentioned microcomperation of conception of this institute in European and American background.