V teoretické části této práce se snažíme zmapovat vývoj zájmu o lucidní snění v kontextu západní vědy. Poté využíváme koncept C. G. Junga, abychom poukázali na společné znaky mezi terapeutickým principem prolínání vědomých a nevědomých obsahů a lucidním sněním, které je již ze své definice znamená propojení vědomých a nevědomých obsahů. Poukazujeme na vědění tradiční toltécké a tibetské kultury, které považují lucidní snění za důležitý zdroj poznání. V praktické části, v rámci zakotvené teorie, popisujeme a kategorizujeme zkušenost devíti účastníků s lucidním sněním. Snažíme se zjistit, jestli během jejich zkušenosti s lucidním sněním dochází k procesům, které bychom mohli považovat za terapeutické a osobnostní růst podporující. Docházíme k závěrům, že během lucidního snění dochází k prolínání vědomých a nevědomých obsahů prostřednictvím vhledů u jedinců s hodnotovým zaměřením na duchovní vývoj a poznání. Naopak u jedinců zaměřených na kontrolu snového světa k vhledům nedochází a lucidní snění u nich slouží jako náhražka reality.The theoretical part of the thesis charts process of getting knowledge about the topic of lucid dreaming in western scientific society. Then we use Jung's theoretical concept to show joint princip between psychotherapy, personal development and lucid dreaming, which is assimilation of conscious and unconscious contents. We point out key place of lucid dreaming for mental development in traditional toltec and tibetian cultures. In practical part we use grounded theory to describe and classify experience with lucid dreaming of 9 participants. We try to discover if the psychotherapeutic and self-development processes are taking place. We come to the conclusion, that assimilation of conscious and unconscious contents occurs during lucid dreaming through insights, if subject is focused on mental or spiritual values. On contrary, if subject tends to control world of his dreams, no insights take place and lucid dreaming is used to compensate reality.