Tato práce zkoumá způsob, jakým se Angela Carterová v Krvavé komnatě snaží osvobodit ženu z patriarchálního područí pohádek, a z její pasivní role v nich. Konstatuje, že na rozdíl od představitelek radikálního feminismu nesklouzává Carterová k černobílému vidění světa a démonizaci muže. Vyvrací však kulturní konstrukt feminity pasivní a umlčené. Objektifikované hrdinky příběhů se mohou s využitím vlastní sexuality projevit jako samostatné, jednající individuality. Carterová toho dosahuje uplatněním principu ambivalence, širokou paletou ženských protagonistek a alternativním zpracováním příběhů.This paper explores the way in which Angela Carter in The Bloody Chamber tries to liberate a woman from the patriarchal bondage of fairy tales, especially from her passive role. It claims that Carter unlike some of the radical feminist does not slip into black and white conception of the world or to demonizing men. She calls in question the cultural construct of femininity, which is silenced and passive. Objectified heroines of her stories learn to use their own sexuality and thus manifest themselves as independent and acting individuals. Carter applies the principle of ambivalence, a wide range of female protagonists and alternative treatment of the stories to enable her characters to act independently.