Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit formální podobnost mezi větným členem určení času v čínštině a příslovečným určení času v češtině. Důležité je porovnání funkce a postavení těchto větných členů ve větě. Nejprve posoudíme oba členy samostatně, samozřejmě větší důraz je kladen na určení času v čínské větě. Podle sepsaných gramatik čínštiny (v českém a anglickém jazyce) souhrnně popisujeme různá vyjádření určení času a jeho postavení ve větě. V poslední kapitole porovnáváme společné vlastnosti vyjádření času v obou jazycích. V čínštině může být určení času postaveno v čele věty, mezi podmětem a přísudkem, za slovesem, může být vyjádřeno podstatným jménem (popř. s připojenými záložkami) a vedlejšími věty časovými. Zvláštní kapitola patří porovnání adverbií a jmen času s významem frekventativním a durativním. V češtině velké množství časových adverbií vyjadřujeme pomocí pádových předložek. Adverbia s významem durativním a frekventativním jsou z velké části vyjádřené stejně jako určení času v čínštině. Dá se konstatovat, že oba tyto větné členy mají mnoho společných vlastností. Při porovnávání postavení jednotlivých členů ve větě dokazujeme, že struktura české věty je o něco volnější, než když mluvíme o větě čínské. Členy v čeké větě jsme schopni více libovolně kombinovat.The theme of this thesis is to find formal similarities between time expressions in Czech and Chinese languages. Important is to copare functions and position of both expressions in the sentences. First we will compare both expressions separately, stronger emphasis are naturaly put on expressions of time in spoken Chinese. According to existing grammatic textbooks (writen in Czech and English) are in detail described different time expressions with their possitions in the sentence. In the last chapter are compared common points of time expression in both languages. In Chinese time expression should stand in the head of the sentence, between subject and predicate, behind the verb. It can be expressed by noun (also with added alternatives). Specific chapter belongs to comparation of an expressions frequence and duration. In Czech language there is a huge amount of time adverbs expressed by prepositions. It is possible to say, that both constituents of the sentence have a lot of in common. We try to declare, that structure of the Czech sentence is less stable than structure of Chinese sentence. We are able to combine more the constituents in Czech sentence than in Chinese sentence.