Cílem této magisterské diplomové práce je podat chronologický přehled trestu tetování v čínském tradičním trestním právu od počátků až po jeho zrušení r. 1905. V čínském tradičním trestním právu existoval tělesný trest tetování. Záznamy o něm se datují již z mýtického období a jeho používání končí definitivně až na počátku 20. století. Během své existence se používal jako samostatný trest a často rovněž v kombinaci s nucenými pracemi nebo vyhnanstvím. Také tetované partie a zločiny, které se trestaly pomocí tetování, prošly určitým vývojem. Tetování v čínské společnosti, silně ovlivněné konfuciánskou filozofií, bylo považováno za něco nežádoucího a jako prostředek zkrášlování se až na malé výjimky nikdy neujalo.In my master thesis I chose a topic of tattoo as a means of punishment in the Chinese traditional penal law. The theme was conceived in the chronological perspective, starting from the very beginning of occurence of tattoo as a punishment, following through all Chinese imperial dynasties until the final abolishment of tattoo by an imperial edict in the year 1905. The concept of tattoo as a punishment underwent significant changes throughout the long Chinese history - these changes include application of tattoo to different parts of the body, change in the technique of application, different views on the severity of the punishment and modifications in the crimes tattoo was utilised for. At the very beginning tattoo became one of the five punishment of the Chinese slave society and was applied independently, but as the time passed, tattoo started to be combined either with other corporal punishments (frequently it was the case of cutting of the nose or feet) or with forced labour (gate keepers or building ancient fortifications) or exile.Tattoo was applied to slaves and servants, officials, soldiers or commoners who violated the Confucian principle of filial piety.