Diplomová práce je zaměřena na vývoj teorie výuky českého jazyka na přelomu 19. a 20. století. V teoretické části je věnovaná zvýšená pozornost agramatismu, jeho základnímu vymezení a představitelům, především Josefu Müllerovi. Praktická část vychází z analýzy Müllerova díla, ve které byly diagnostikovány základní principy jeho práce. Stanovené prvky byly následně srovnány se současnými reformními snahami a na základě zhodnocení vyvozeny konečné závěry.A thesis is focused on a theory of teaching Czech language on the turn of 19th and 20th century. The theoretical part deals with the theory of teaching Czech language without grammar, with the basic definition and representatives of this theory, especially Mr. Josef Müller with heightened attention. The practical part comes from an analysis of Müller´s writings where basic principles of his work were diagnosed. Specific constituents were compared to present tendencies subsequently and final conslusions were deduced on basis of evaluation.