Tato diplomová práce se zabývá přírodě blízkým managementem štěrkonosných evropských toků, zejména pak francouzské řeky Allier v porovnání s českou řekou Bečvou. Konkrétně se jedná o adaptační opatření na klimatickou změnu a komunikační strategie zvyšování povědomí v rámci veřejnosti. Cílem je jejich porovnáním identifikovat dobré praxe a případné hrozby. Kromě literatury týkající se vztahu člověka ke krajině a vodním tokům, správy toků a vodohospodářské legislativy a popisu studovaných lokalit bylo využito doplňkových informací z konzultací s aktéry angažovanými v šíření osvěty ohledně přírodního potenciálu a bohatství vodních toků. Pro porovnání byla využita SWOT analýza Výsledky ukazují, že na obou tocích existují iniciativy směřující ke zlepšení ekologického stavu, i přes občasná protichůdná opatření. Na obou tocích je však prostor pro zlepšení, zejména v koordinaci a spolupráci různých aktérů v rámci komunikačních strategií. Francouzský tok může být inspirací zejména pokročilými adaptačními opatřeními a zapojením občanů do říčního prostoru, čímž se buduje vztah k řece. Bečva může přinést cenné poznatky díky přirozenému vývoji renaturovaných úseků a recentním přírodě blízkým opatřením. Výsledky této práce ukazují, že úspěšná obnova štěrkonosných toků v kulturní krajině vyžaduje nejenom znalost říčních procesů, ale též správně koncipovanou komunikaci beroucí v potaz lokální kontext. Závěrem nabízí doporučení pro efektivnější ekologickou správu a budování vztahu společnosti k řekám.This thesis focuses on nature-based management of gravel-bed European rivers, specifically the French Allier River in comparison with the Czech Bečva River. It examines climate change adaptation measures and communication strategies aimed at raising public awareness. The objective is to identify good practices and potential threats through comparative analysis. In addition to literature on human-landscape and river relationships, river management, water policy legislation, and descriptions of the studied sites, supplementary information was gathered through consultations with stakeholders engaged in promoting the natural potential and richness of watercourses. A SWOT analysis was used for the comparison. Results show that both rivers have initiatives aimed at improving ecological conditions despite occasional conflicting measures. However, there is room for improvement, especially in coordination and cooperation among various actors within communication strategies. The French river serves as inspiration mainly due to advanced adaptation measures and citizen involvement in the river space, which fosters a stronger connection to the river. The Bečva offers valuable insights through the natural development of renaturalized sections and recent nature-based measures. The findings demonstrate that successful restoration of gravel-bed rivers in cultural landscapes requires not only knowledge of fluvial processes but also well-designed communication that considers the local context. The thesis concludes with recommendations for more effective ecological management and fostering societal connection to rivers.