Tato bakalářská práce se zaměřuje na rodičovství a výchovu dětí polyamorními osobami a na soužití polyamorních osob ve společné domácnosti. Vzhledem k rostoucímu povědomí o nemonogamních vztahových uspořádáních zkoumá práce polyamorii jako typ netradičního rodinného uspořádání, které dosud není v evropském kontextu dostatečně prozkoumáno. Teoretická část se zabývá definicemi rodiny, polyamorie a zahraničními výzkumy polyamorního rodičovství. Praktická část obsahuje kvalitativní analýzu rozhovorů s 11 polyamorními rodiči zpracovanou na základě zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že polyamorní rodičovství se v mnohém neliší od monogamního, hlavní rozdíl spočívá v otevřenosti a komunikaci a dále pak praktickým stránkám rodinného fungování. Polyamorní rodiny mohou čelit jak přijetí, tak odsouzení, zejména v souvislosti s výchovou dětí. Výsledky také naznačují potřebu dalších studií zaměřených na zkušenosti dětí vyrůstajících v polyamorním prostředí.This bachelor thesis focuses on parenting and child rearing of polyamorous individuals, and on cohabitation of polyamorous individuals in a shared household. Due to the growing awareness of non-monogamous relational arrangements, the thesis explores polyamory as a type of non-traditional family arrangement that has not yet been sufficiently explored in the European context. The theoretical part deals with definitions of family, polyamory, and foreign research on polyamorous parenting. The practical part contains a qualitative analysis of interviews with 11 polyamorous parents, developed on the basis of the grounded theory. The results show that polyamorous parenting does not differ in many ways from monogamous parenting, the main difference lies in openness and communication, and then in the practical aspects of family functioning. Polyamorous families may face both acceptance and judgment, particularly in relation to child rearing. The results also suggest the need for further studies focusing on the experiences of children growing up in polyamorous environments.