Diplomová práce se zabývá postojem polského Ústavního soudu k principu supranacionality a principu přednosti práva EU a zároveň tento postoj porovnává s postojem Ústavních soudů tzv. Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko). Práce je zaměřena zejména na rozbor relevantních soudních rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozdělena do tří základních částí. První část se věnuje teoretickému vymezení stěžejních pojmů "princip přednosti" a "princip supranacionality". Základem pro vymezení těchto pojmů je relevantní judikatura Soudního dvora Evropské unie, která jejich chápání utvářela. Druhá a hlavní část diplomové práce se týká výhradně polského Ústavního soudu a jeho postoji k probíraným principům evropského práva. Tato část práce se dá dále rozdělit na dvě části, kdy v první je probírán vývoj postoje polského Ústavního soudu v období od přistoupení do roku 2016, ve kterém začala tzv. krize polského ÚS. Ve druhé části je pak zkoumán postoj v období od roku 2016 do současnosti. Postoj polského ÚS je zkoumán prostřednictvím relevantní judikatury. V poslední části práce je pak postoj polského ÚS přehledově porovnáván s postoji ostatních ústavních soudů zemí Visegrádské skupiny. Všechny soudy těchto zemí se s otázkami přednosti, respektive supranacionality evropského práva vypořádaly odlišně. Tyto odlišné postoje a argumenty vytvářejí zajímavý kontrast, jelikož některé soudy přijímají doktrínu tzv. absolutní přednosti, další přednost práva EU uznává pouze s určitými limity a některé soudy jsou vůči přednosti ještě skeptičtější a odmítají ji.The thesis deals with the attitude of the Polish Constitutional Court towards the principle of supranationality and the principle of primacy of EU law and compares this attitude with the attitude of the Constitutional Courts of the so-called Visegrad Four (Czech Republic, Slovakia, Hungary). The thesis focuses mainly on the analysis of relevant court decisions. This thesis is divided into three main parts. The first part is focused on the theoretical definition of the key concepts of the " principle of primacy " and the " principle of supranationality ". The basis for the definition of these concepts is the relevant case law of the Court of Justice of the European Union, which has shaped their understanding. The second and main part of the thesis concerns exclusively the Polish Constitutional Court and its attitude towards the discussed principles of European law. This part of the thesis can be further divided into two parts, where the first part discusses the development of the Polish Constitutional Court's position in the period from accession to 2016, in which the so-called crisis of the Polish Constitutional Court began. The second part then examines the position in the period from 2016 to the present. The position of the Polish Constitutional Court is examined through relevant case law. the last part of the thesis, the attitude of the Polish Constitutional Court is compared with that of the other constitutional courts of the Visegrad Group countries. All courts of these countries have dealt with the questions of supremacy or supranationality of European law differently. These different positions and arguments create an interesting contrast, as some courts accept the doctrine of so-called absolute supremacy, others recognise the supremacy of EU law only with certain limits, and some courts are even more sceptical and reject supremacy.