Všechny federálně financované instituce byly povinny přijmout opatření v boji proti diskriminaci menšinových skupin, ať už na základě rasy, barvy pleti či národnosti. Americké univerzity proto při přijímacích řízeních často využívaly pozitivní diskriminace, jakožto prostředku pro dosažení svého cíle o vybudování diverzního prostředí a napomohli tak zlepšit kvalitu vzdělávání. Takové postupy však vyvolaly mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky tvrdí, že diskriminuje příslušníky většinové společnosti a porušuje tak Čtrnáctý dodatek Ústavy. Ve Spojených státech došlo na toto téma k moha soudním procesím, a několik z nich se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Pozitivní diskriminace v USA: Pohled na univerzitní vzdělávání" se zabývá tím, jak se za poslední půlstoletí vyvinul přístup Nejvyššího soudu k problematice pozitivní diskriminace na univerzitách. V hlavní části této práce bude pojednáno o pěti případech, které přinesly největší změny v systému vysokoškolského vzdělávání.All federally funded institutions were required to take measures in a fight against minority group discrimination, whether on basis of race, skin colour, or national origin. American universities have often used affirmative action in admissions procedures as a means to achieve their goal of building a diverse environment and therefore helped in improving the quality of education. These procedures, however, caused much controversy. Opponents of this policy claim that it discriminates against the majority society and thus violates the Fourteenth Amendment to the Constitution. There have been numerous lawsuits on this topic in the United States, and several have reached the Supreme Court. The bachelor's thesis "Affirmative Action in the USA: A Look at University Education" deals with how the Supreme Court's approach to the issue of affirmative action at universities has evolved over the past half century. The main body of this thesis will discuss five cases that brought about the biggest changes to university education system.