Tato bakalářská práce se zabývá postavami kněží ve vybraných hrách Williama Shakespeara: Romeo a Julie, Mnoho Povyku Pro Nic a Něco za Něco. Cílem této práce je analyzovat tyto postavy v kontextu socio-politického klimatu v době Shakespearova života. Tato práce je rozdělena do čtyř částí. První část zkoumá vývoj náboženských názorů v době anglické reformace. Druhá část popisuje vztah mezi divadlem a oficiálními náboženskými a politickými postoji Shakespearovy doby. Třetí část se zabývá Shakespearovým vztahem ke katolicismu, jak v jeho životě, tak jeho díle. Čtvrtá část, samotná analýza, sleduje zkoumané postavy ve čtyřech oblastech: jejich první představení, jejich role v ději, jejich vnímání ostatními postavami a jejich vnímání sebe samých. Analýza si klade za cíl prozkoumat, jestli Shakespeare kněze zobrazuje v souladu s protikatolickou tradicí, zobrazuje je pozitivně na základě sympatií ke katolicismu, anebo je ztvárňuje neutrálně, s dobrými i špatnými vlastnostmi. Analýzy dochází k závěru, že Shakespeare svoje postavy mnichů ani neidealizuje ani nedémonizuje, ale konstruuje je jako komplexní postavy s pozitivními i negativními vlastnostmi.This thesis analyses the characters of friars in selected plays of William Shakespeare: Romeo and Juliet, Much Ado About Nothing, and Measure for Measure. The aim of the thesis is to analyse these Catholic characters in the context of the anti-Catholic social-political climate of Shakespeare's time period. The thesis is divided into four parts. The first three parts explore the religious changes brought about by the English Reformation, the attitudes towards theatre during Shakespeare's time, and Shakespeare's own life and work in relation to his beliefs. The fourth chapter presents an analysis of the friar characters in four areas: how the characters are introduced, what their role in the plot is, how they are perceived by others and how they perceive themselves. The aim of the analysis is to explore how Shakespeare portrays his characters, if negatively in accordance with the anti-Catholic rhetoric, positively with allegiance to Catholicism or neutrally with both positive and negative characteristics. The analysis finds that Shakespeare constructs his friars as complex characters, neither idolized, nor demonized, but with both positive and negative qualities.