Diplomová práce pojednává o problematice prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství. Hlavním cílem práce byla interpretace neurčitých právních pojmů veřejný pořádek a zájem dítěte v intencích ustanovení § 792 občanského zákoníku a vymezení jejich vzájemného vztahu. Práce využívá kritickou analýzu právní úpravy a judikatury, doplněnou o metodu popisnou. V první části práce je posuzován přínos změny koncepce popírání otcovství po uplynutí popěrných lhůt oproti předchozí právní úpravě. Podstatná část diplomové práce se zabývá analýzou výkladu kritéria veřejného pořádku zastávaného Nejvyšším soudem a právní doktrínou, přičemž je posuzován nesoulad mezi jednotlivými pohledy na tuto problematiku. Následně se zaměřuje na výklad kritéria zájmu dítěte a vzájemný vztah obou kritérií. Práce taktéž zdůrazňuje nedostatky současné právní úpravy popírání otcovství. Na základě toho jsou navrženy úvahy de lege ferenda, které směřují k zefektivnění a zjednodušení procesu popírání otcovství. Tato diplomová práce přispívá k ucelenému pochopení problematiky popírání otcovství po uplynutí popěrných lhůt a otevírá prostor pro další diskusi a výzkum v této oblasti práva. Diplomová práce vychází z právního stavu ke dni 1.1.2024.The thesis deals with the issue of waiving the delay in filing a petition to deny paternity. The main objective of the thesis was to interpret the vague legal concepts of public order and the interest of the child in the context of the provisions of Section 792 of the Civil Code and to define their mutual relationship. The thesis uses a critical analysis of legal regulation and case law, supplemented by the descriptive method. In the first part of the thesis, the contribution of the change in the concept of denial of paternity after the expiry of the denial periods compared to the previous legislation is assessed. The substantial part of the thesis deals with the analysis of the interpretation of the public policy criterion advocated by the Supreme Court of the Czech Republic and legal doctrine, assessing the inconsistency between the different views on this issue. It then focuses on the interpretation of the best interests of the child criterion and the interrelationship between the two criteria. The thesis also highlights the shortcomings of the current legal regulation on the denial of paternity. On this basis, de lege ferenda considerations are proposed, which aim to streamline and simplify the process of denying paternity. This thesis contributes to a comprehensive understanding of the issue of denial of paternity after the expiry of the denial periods and opens space for further discussion and research in this area of law. The thesis is based on the legal situation as of the date 1.1.2024.