Magisterská diplomová práce se zabývá informovaností veřejnosti o duševním zdraví a možnostech péče. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu duševní zdraví a duševní onemocnění. Dále se věnuje přehledovému popisu možností péče o duševní zdraví. Jsou zde popsaní jednotliví angažovaní odborníci a jejich potřebné vzdělání, zákonné vymezení a kompetence. Nechybí popis jednotlivých resortů poskytujících péči o duševní zdraví v České republice a jejich dostupnost. Nastíněn je zde pojem zdravotní gramotnost a s ní se pojící zdravotní gramotnost v oblasti duševního zdraví. Zahrnuty jsou taktéž možné důvody a důsledky nízké informovanosti. Shrnuty jsou zde některé osvětové programy zvyšující tuto informovanost. Rovněž jsou zde zmíněny reakce médií na tuto problematiku. Praktická část pomocí kvantitativního dotazníkového šetření popisuje míru informovanosti veřejnosti o duševním zdraví a možnostech péče a vliv vybraných sociodemografických faktorů. K distribuci dotazníku bylo využito nepravděpodobnostních metod výběru. Celkový počet respondentů byl 477. Byl prokázán statisticky významný vliv pohlaví, věku, úrovně dosaženého vzdělání a přímé či zprostředkované zkušenosti s duševním onemocněním na míru informovanosti o duševním zdraví a možnostech péče.The master's thesis addresses public awareness of mental health and available care options. The theoretical part delves into defining mental health and mental illnesses, as well as providing an overview of mental health care options. This includes descriptions of involved professionals, their required education, legal delineations, and competencies, alongside an outline of mental health care providers in the Czech Republic and their accessibility. The concept of health literacy, particularly in the realm of mental health, is explored, along with potential reasons and consequences of low awareness. Additionally, the thesis summarizes select educational initiatives aimed at improving this awareness and examines media responses to the issue. The practical part employs quantitative questionnaire surveys to depict the extent of public awareness surrounding mental health and care options, along with the influence of certain sociodemographic factors. Non-probability sampling methods were utilized for questionnaire distribution, with a total of 477 respondents. Statistically significant impacts of gender, age, level of education, and direct or indirect experiences with mental illness on levels of mental health awareness and familiarity with care options were demonstrated.