24. února 2022 vstoupila ruská vojska na území Ukrajiny. Ruská federace tím započala největší ozbrojený konflikt na území Evropy od druhé světové války. Vyvrcholila tak rusko-ukrajinská krize, která začala již v únoru 2014. Pro celé mezinárodní společenství to byl šok. V následném hlasování Organizace spojených národů (dále OSN) se proti ruské agresi vyslovilo 141 států, vč. všech států Evropské unie (dále EU), a odsoudily tím ruský útok. EU reagovala jednotně a téměř všechny členské státy více či méně podporují Ukrajinu. Míra podpory lze vyčíst z dostupných dat Kielského institutu pro světovou ekonomii, která jsou pravidelně aktualizována . Nelze z nich však zjistit, které faktory míru podpory ovlivňují. Tato bakalářská práce se zabývá, které ze zkoumaných faktorů ovlivňují bilaterální pomoc jednotlivých států Evropské unie Ukrajině. Zkoumáno je osm faktorů a formulováno sedm hypotéz. H1: "Státy, které jsou na zemním plynu z Ruska více závislé, podporují Ukrajinu méně." H2: "Státy s vyšším skóre indexu liberální demokracie v kombinaci s vyšším podílem uprchlíků se budou více angažovat v pomoci Ukrajině." H3: "Státy patřící k nové Evropě budou podporovat Ukrajinu více než státy staré Evropy" H4: "Státy s vyšším obranným rozpočtem vůči HDP budou více podporovat Ukrajinu." H5: "Státy budou s rostoucí vzdáleností podporovat Ukrajinu méně." " H6: "Státy s vyšším exportem do Ruska budou Ukrajinu podporovat méně." H7: "Státy s větším podílem populistů ve vládě, budou Ukrajinu méně podporovat." Ke zkoumání je využito metody fsQCA a výsledkem je kombinace faktorů, které vysvětlí podporu Ukrajině.On February 24, 2022, Russian troops entered the territory of Ukraine. The Russian Federation thus began the largest armed conflict on European territory since the Second World War. This was the culmination of the Russian-Ukrainian crisis, which had already begun in February 2014. It came as a shock to the entire international community. In the subsequent United Nations (UN) vote, 141 states, including all the states of the European Union (EU), spoke out against the Russian aggression and condemned the Russian attack. The EU reacted with one voice, with almost all Member States more or less supporting Ukraine. The level of support can be read from the available data from the Kiel Institute for the World Economy, which is regularly updated, but it is not possible to determine which factors influence the level of support. This bachelor's thesis examines which of the examined factors influence the bilateral aid of individual EU countries to Ukraine. Eight factors are examined and seven hypotheses are formulated. H1: "Countries that are more dependent on natural gas from Russia support Ukraine less." H2: "States with higher scores on the liberal democracy index combined with a higher proportion of refugees will engage more in aid to Ukraine." H3: "New Europe countries will support Ukraine more than Old Europe countries." H4: "States with higher defence budgets relative to GDP will support Ukraine more." H5: "States will support Ukraine less as distance increases." " H6: "States with higher exports to Russia will support Ukraine less." H7: "States with a higher proportion of populists in government will support Ukraine less." The fsQCA method is used to investigate and the result is a combination of factors that explain support for Ukraine.