Jizva je struktura, která je tvořena hlubším poraněním měkkých tkání. Ačkoliv jejich zhojení může být zcela bez komplikací, nově strukturovaná tkáň se díky rozdílným charakteristikám chová v těle odlišně. Hojení tkání může být ovlivněno několika různými faktory, které se podílejí na tvorbě patologické jizvy. Terapii jizev se věnuje veliká pozornost, ale přesný mechanismus účinku či opravdový efekt například měkkých technik není zcela ujasněn. Teoretická část této práce je zaměřena na základní údaje, které jsou důležité nejen pro pochopení hojících se procesů, ale také pro uvědomění si jejich vlivu na výslednou jizvu. Pozornost je věnována nejen různým typům jizev, ale také na jejich hodnocení a měření. Dále je popsána prevence tvorby patologických jizev a na závěr jsou popsané vybrané metody, které se tradičně využívají pro léčbu jizvy. Hlavní část se skládá z metodiky, kde je podrobně popsáno několik vybraných studií, které pojednávají o efektu měkkých technik v terapii jak pooperačních, tak převážně popáleninových jizev. Součástí je kazuistika pacientky s břišní aktivní jizvou po operačním zákroku. Cílem hlavní části je zmapovat odbornou literaturu posuzující efektivitu měkkých technik a prakticky zhodnotit efekt manuální terapie u patologické jizvy.A scar is a structure that is formed by a deep injury to soft tissues. Although healing to soft tissue can be uncomplicated, newly structured tissue can behave differently in the body due to different characteristics. Tissue healing can be influenced by several different factors that contribute to the formation of a pathological scar. Scar therapy receives a great deal of attention, but the precise mechanism of action or the actual effect of, for example, soft techniques is not entirely clear. The theoretical part of this work is focused on basic information that is important not only for understanding healing processes, but also for realizing their influence on the resulting scar. Attention is paid not only to different types of scars, but also to their evaluation and measurement. Furthermore, the prevention of pathological scar formation is described and selected methods traditionally used for scar treatment are discussed at the end. The main part consists of a methodology where several selected studies are discussed in detail. Those studies are focused on the effect of soft tissue techniques in the therapy of both post-surgical and predominantly postburn scars. Part of this work consists of a case study of a patient with an active scar after a surgery. The aim of the main part is to map professional literature assessing the effectiveness of soft techniques and to practically evaluate the effect of manual therapy on a pathological scar.