Rigorózní práce Tulák v české próze před první světovou válkou se věnuje prozaickým textům z dané doby, v nichž se vyskytuje postava tuláka. Pole bádání je vymezeno jednak lexikologicky, ale rovněž v sociologizujících souvislostech (tulák jako kulturní vzorec), dobových právních a společenských souvislostech Rakouska-Uherska (sociální dějiny) nebo s ohledem na obdobné typy postav v jiných evropských literaturách či americké literatuře. Motivická analýza se zaměřuje na motivy společné textům z korpusu primární literatury, který tvoří prvotiny Fráni Šrámka - Sláva života, Ivana Olbrachta - O zlých samotářích a Jaroslava Haška - "tulácké povídky z cest", a dále dílo Josefa Uhra Kapitoly o lidech kočovných či Františka Gellnera Potulný národ. Analýzou motivů psa, opilství, obžerství nebo postrku dochází k formulaci obecnějšího principu, na němž jsou příběhy o tulácích postaveny, a sice aktu přijetí či nepřijetí jejich postavy ostatními postavami fikčního světa a zobrazení tuláka jako nelíbivého, nežádoucího, rebelujícího či mírumilovného narušitele zavedených pořádků.The rigorous thesis Tulák v české próze před první světovou válkou (The Vagabond in Czech Prose before World War I) deals with the texts of the given period, in which the vagabond as a fictional character appears. The scope of research is delimited both lexicologically and sociologically (the vagabond as a cultural 91 pattern). As far as the sociological perspective is concerned, the focus is on the legal and social contexts of Austria-Hungary at that time (social history). Finally yet importantly, one has to take into consideration the cognate fictional characters employed in other European or American literatures. The motif analyses provided here are based on the motives common to all the texts, which compose the primary sources, i.e., Fráňa Šrámek´s Sláva života (The Glory of Life), Ivan Olbracht´s O zlých samotářích (Mean Loners), Jaroslav Hašek´s "short travel stories", Josef Uher´s Kapitoly o lidech kočovných (The Chapters on Nomadic People), and František Gellner´s Potulný národ (The Wandering Nation). Having analysed the motives of the dog, drunkenness, gluttony or "push" (the legal action of being returned to oneˇs home by the police), one may assume some general features which the vagabond stories are made of. Those are, among others, whether the vagabond is acknowledged or not by other fictional characters, or the representation of the vagabond as an unpleasant, unwanted, rebelling or peace-loving violator of the existing state of affairs.