Diplomová práce se zabývá problematikou předčasného porodu. V praktické části byly selektovány ženy, které podstoupily test PartoSure po diagnostikované inkompetenci děložního hrdla. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má PartoSure test diagnostický význam při hrozícím předčasném porodu za účelem zamezení nadbytečného vystavení plodu kortikoidům. Zkoumány byly také vybrané rizikové faktory v anamnéze rodiček, například gestační diabetes mellitus a konizace děložního čípku. Sběr dat potřebných k vypracování této diplomové práce probíhal ve Fakultní nemocnici Ostrava. Data byla sbírána z elektronické dokumentace od roku 2020 do roku 2023. Do zkoumaného souboru dat bylo zahrnuto 104 žen. V diplomové práci byla použita metoda retrospektivního kvantitativního výzkumu. Výsledný soubor tvořilo 104 žen. Data získaná z elektronické dokumentace byla převedena do tabulky Microsoft Office Excel. Pro deskripci kategoriálních proměnných byly požity absolutní (n) a relativní (%) četnosti spolu se sloupcovými grafy. K popisu spojitých číselných proměnných byl použit průměr, směrodatná odchylka, minimum a maximum spolu s histogramem. Hypotézy byly ověřeny pomocí Fisherova exaktního testu a binomického testu o podílu. Testy byly provedeny na hladině významnosti 0,05. Podařilo se prokázat, že výsledek PartoSure testu má vliv na to, zda žena porodí do 7 dní. Ženy s pozitivním PartoSure testem porodí do 7 dnů s větší pravděpodobností než ženy s negativním výsledkem PartoSure. Dalším zjištěním výzkumu této diplomové práce je, že výsledek PartoSure testu má vliv na to, zda žena porodí do 14 dní. Ženy s pozitivním PartoSure testem porodí do 14 dnů s větší pravděpodobností než ženy s negativním výsledkem PartoSure. Co se týče vybraných rizikových faktorů, závěrem práce je, že většina rodiček s inkompetencí děložního hrdla nemá GDM v anamnéze. Mezi další rizikový faktor, který byl hodnocen, byla konizace děložního čípku. I v tomto případě bylo prokázáno, že většina rodiček s inkompetencí děložního hrdla nemá konizaci čípku v anamnéze.The thesis deals with the issue of premature birth. In the practical part, women who underwent the PartoSure test after diagnosed cervical incompetence were selected. The main aim of the thesis was to determine whether the PartoSure test has diagnostic significance in the setting of impending preterm birth in order to avoid overexposure of the fetus to corticosteroids. Selected risk factors in the maternal history such as gestational diabetes mellitus and conization were also investigated. Data collection for this thesis was carried out at the University Hospital Ostrava. Data were collected from electronic records from 2020 to 2023 and 104 women were included. The method of retrospective quantitative research was used in the thesis.The final sample consisted of 104 women. The data collected from the electronic documentation was converted into a Microsoft Office Excel spreadsheet. Absolute (n) and relative (%) frequencies along with bar graphs were used to describe the categorical variables. Mean, standard deviation, minimum and maximum along with histogram were used to describe continuous numerical variables. Hypotheses were tested using Fisher's exact test and binomial test on proportion. The tests were conducted at 0.05 level of significance. It has been shown that the result of the PartoSure test has an effect on whether a woman gives birth within 7 days. Women with a positive PartoSure test are more likely to give birth within 7 days than women with a negative PartoSure result. Another result is that the PartoSure test affects whether a woman gives birth within 14 days. Women with a positive PartoSure test are more likely to give birth within 14 days than women with a negative PartoSure result. Regarding the selected risk factors, the paper concludes that most women with cervical incompetence do not have a history of GDM. The other risk factor that was evaluated was conization. Again, it was shown that most of the parturients with cervical incompetence have no history of conization.