Genderový stereotyp jako předpojatost vůči pohlaví bez ohledu na individuální osobnostní rozdíly, může ovlivnit pohybovou úlohu. Cílem práce bylo zjistit, jestli genderově stereotypní hrozba může negativně ovlivnit výkon jedince skrze negativní účinek této hrozby na kognitivní funkce ovlivňující tvorbu motorického plánu. Úroveň vybraných kognitivních funkcí byla hodnocena analýzou chování oka, resp. počtem mrknutí. Dalším cílem práce bylo zjištění subjektivního vnímání genderových stereotypů ve spojitosti s házením šipek u dívek. Výzkum byl proveden na 25 studentkách ve věku od 20 do 26 let. Účastnice měly nasazeny brýle pro snímání pohybu očí, z kterých byl poté vytvořen videozáznam. Ten byl následně rozdělen do 4 fází, fáze kontrolních podmínek, fáze manipulace, videa a fáze s aplikací genderově stereotypní hrozby. V rámci programu BeGaze 3.7 byl vygenerován počet mrknutí, z kterého byl vypočítán počet mrknutí za minutu v každé z fází. Na základě porovnání počtu mrknutí za minutu ve všech fázích a výsledků hodů v obou podmínkách byl stanoven výsledek práce. Nebyla zjištěna změna úrovní jednotlivých kognitivních funkcí, resp. změna v mrknutí. Výkon účastnic se po aplikaci genderově stereotypní hrozby nezměnil. Možným důvodem mohlo být subjektivní vnímání genderových stereotypů účastnicemi, volba genderově neutrální úlohy v rámci výzkumu nebo úroveň zkušeností účastnic s danou pohybovou úlohou.Gender stereotype, as a bias towards gender regardless of individual personality differences, can affect a motor performance. The aim of this thesis was to find out if gender stereotype threat can negatively affect an individual's performance through the negative effect of this threat on cognitive functions affecting the creation of a motor plan. The level of selected cognitive functions was evaluated by analyzing the behavior of the eye, or by the number of eye blinks. Another goal of this thesis was to find out the subjective perception of gender stereotypes in connection with dart throwing among girls. 25 female students between the ages from 20 to 26. The participants wore an eyetracker to capture their eye movements into a video. This video was divided in 4 phases, control condition phase, manipulation phase, video phase and gender stereotype threat application phase. The number of eye blinks was generated and then used to calculate the number of eye blinks per minute in each of the phases. Along with the dart throwing results and eye blinks per minute, the results of this thesis was created. There was no change in the levels of individual cognitive functions or in the eye blinks. The participants' performance didn't change after the application of gender stereotype threat. A possible reason could be a subjective perception of gender stereotypes by participants, the choice of a gender-neutral task used in this research or the level of experience of the participants with the movement task.