Úvod: Řešení mimořádných situací pracovníky velkokapacitních rezidenčních služeb představuje přehlížené téma. Děje se tak i přes skutečnost, že přístup k osobám se zdravotním postižením v rámci poskytování psychosociální pomoci v mimořádných situacích vyžaduje jisté modifikace spojené s vyššími nároky na připravenost pracovníků v rezidenčních službách (speciálních pedagogů, sociálních pracovníků). I přes zajištění vzdělávání, materiální, personální a organizační podpory, se pracovníci v případě mimořádné situace mohou potýkat s vlastní připraveností k jejich řešení a zmírnění dopadu takových situací na uživatele služby. Cíl: Identifikovat, analyzovat a popsat připravenost pracovníků vybraných velkokapacitních rezidenčních sociálních služeb na řešení mimořádných situací a poskytování psychosociální první pomoci osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích a na základě analýzy získaných dat navrhnout model připravenosti pracovníků se zkušeností při mimořádných situacích u osob se zdravotním postižením. Metodologie: Při realizaci výzkumu bylo užito kvantitativní i kvalitativní výzkumné strategie. V rámci kvantitativní výzkumné strategie byla užita metoda dotazování. Pro sběr dat byla užita Škála vnímané osobní účinnosti v krizových situacích. Dotazování bylo realizováno u pracovníků velkokapacitních rezidenčních sociálních služeb (n = 394). K analýze dat byla užita faktorová analýza. V rámci kvalitativní výzkumné strategie byla užita metoda vícepřípadové studie s deskriptivně-exploratorním zaměřením. Při sběru dat bylo užito techniky nestrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl zaměřen na cílovou skupinu pracovníků vybraných velkokapacitních rezidenčních sociálních služeb (speciálních pedagogů), kteří již v rámci poskytování dané služby zažili mimořádnou událost. Do výzkumu bylo zařazeno 5 případů. Při analýze dat byla využita metoda tematické analýzy a interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky: Cíl práce byl naplněn. Došlo k identifikaci, analýze a popisu připravenosti pracovníků vybraných velkokapacitních rezidenčních sociálních služeb na řešení mimořádných situací a poskytování psychosociální první pomoci osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích. Výsledky quan části výzkumu ukázaly, že připravenost je sycena 4 faktory (účinnost prevence, bezodkladného jednání, respektu a spolupráce, nejistoty). Výsledky quan části výzkumu poskytly detailní popis připravenosti ve vztahu k řešení mimořádných situací a poskytování psychosociální pomoci osobám se zdravotním postižením. Dále byl navržen model připravenosti pracovníků (speciálních pedagogů) se zkušeností při mimořádných situacích u osob se zdravotním postižením. Závěr: Podařilo se poukázat a prozkoumat důležitou problematiku mimořádných situací v rezidenčních službách a částečně tak přispět k zvyšování připravenosti pracovníků. A to minimálně v rámci prevence těchto situací ve službách, které se do výzkumu zapojily.Introduction: Dealing with emergencies by large-capacity residential services is a neglected topic. This is despite the fact that access to people with disabilities in the provision of psychosocial assistance in emergencies requires certain modifications associated with higher demands on the readiness of workers in residential services (special educators, social workers). Despite the provision of training, material, personnel and organizational support, employees in the event of an emergency may struggle with their own readiness to deal with them and mitigate the impact of such situations on service users. Objective: Identify, analyze and describe the readiness of workers of selected large-capacity residential social services to deal with emergencies and provide psychosocial first aid to people with disabilities in emergencies and based on the analysis of data to design a model of readiness of workers with experience in emergencies for people with disabilities. Methodology: Quantitative and qualitative research strategies were used in the implementation of the research. The method of questioning was used within the quantitative research strategy. The Crisis Self-efficacy Scale was used for data collection. The survey was conducted among employees of large-capacity residential social services (n = 394). Factor analysis was used to analyze the data. Within the qualitative research strategy, the method of a multi-case study with a descriptive-exploratory focus was used. Unstructured interview techniques were used for data collection. The research was focused on the target group of employees of selected large-capacity residential social services (special educator) who have already experienced an extraordinary event in the provision of the service. 5 cases were included in the research. The method of thematic analysis and interpretive phenomenological analysis was used in the data analysis. Results: The goal of the work was fulfilled. The readiness of employees of selected large-capacity residential social services to deal with emergencies and to provide psychosocial first aid to people with disabilities in emergencies was identified, analyzed and described. The results of the quan part of the research showed that preparedness is saturated with 4 factors (effectiveness of prevention, immediate action, respect and cooperation, uncertainty). The results of the quan part of the research provided a detailed description of preparedness in relation to dealing with emergencies and providing psychosocial assistance to people with disabilities. Furthermore, a model of preparedness of workers (special educator) with experience in emergency situations for people with disabilities was proposed. Conclusion: We managed to point out and explore the important issue of emergency situations in residential services and thus partially contribute to increasing the readiness of workers. At least in the framework of the prevention of these situations in the services that participated in the research.