Tato studie vyplňuje mezeru ve výzkumu závislosti na jídle v období dospívání. Mezi cíle studie patřilo zmapování závislosti na jídle a BMI u českých adolescentů a analýza vztahů s dalšími proměnnými (poruchy příjmu potravy, bažení po jídle, impulzivita) a porovnání výsledků v rámci reprezentativního a klinického souboru. V rámci výzkumné studie jsme adaptovali do češtiny psychodiagnostické metody zaměřené na výzkum závislosti na jídle (mYFAS 2.0, = 0,83), poruch příjmu potravy (EDE-Q8, = 0,75) a bažení po jídle (FCQ-T-r, = 0,92), impulzivita byla měřena českou metodou SIDS ( = 0,74). Test-retest reliabilita při opakovaném testování byla pro mYFAS 2.0 r = 0,56, pro EDE-Q8 r = 0,78, pro FCQ-T-r r = 0,67 a pro SIDS r = 0,70. "Face to face" výzkum metodou tužka-papír byl realizován mezi adolescenty ve věku 11-19 let navštěvující základní a střední školy a adolescenty, kteří byli kvůli nadváze/obezitě na léčebných pobytech. Prevalence závislosti na jídle v reprezentativním souboru českých adolescentů (N = 4409) byla 4,69 % s vyšší prevalencí u dívek (7,2 % vs. 1,6 %), zatímco v klinickém souboru byla prevalence 9,17 %, s vyšší prevalencí u dívek (14,55 % vs. 3,70 %). Explorační faktorová analýza a kvalitativní posouzení scree plotu mYFAS i FCQ-T-r odhalily jeden faktor. Výsledky hierarchické logistické regrese závislosti na jídle vysvětlily 66 % variability proměnné závislost na jídle. Skupiny BMI reprezentativním se signifikantně lišily v závislosti na jídle, poruchách příjmu potravy, p < 0,001), skupiny BMI se nelišily v impulzivitě a bažení po jídle. Skupiny dle závislosti na jídle se lišily v poruchách příjmu potravy, impulzivitě i v bažení po jídle (p < 0,001) Závislost na jídle, BMI, poruchy příjmu potravy a impulzivitě měly vyšší prevalenci v klinické skupině. Rozdíl mezi reprezentativním a klinickým souborem nebyl nalezen v rámci bažení po jídle.This study fills the gap in food addiction research in the life span of adolescence. The objectives of the study were to map food addiction and BMI in Czech adolescents and analyze the relationships with other variables (eating disorders, food cravings, impulsivity), and compare the results within a representative and clinical sample. In a research study, we adapted psychodiagnostic methods focused on research of food addiction (mYFAS 2.0, = 0.83), eating disorders (EDE-Q8, = 0.75) and food craving (FCQ-T-r = 0.92), impulsivity was measured by the Czech method SIDS ( = 0.74). Test-retest reliability in repeated testing was r = 0.56 for mYFAS 2.0, r = 0.78 for EDE-Q8, r = 0.67 for FCQ-T-r and r = 0.70 for SIDS. A face-to-face survey using a pencil-and-paper version of a set of questionnaires was conducted among adolescents aged 11-19, attending elementary and high schools, and adolescents in obesity treatment. The prevalence of the food addiction in the representative sample of Czech adolescents (N = 4409) was 4.69%, with a higher prevalence for girls (7.2% vs. 1.6%), while the prevalence was 9.17% in the clinical cohort, with a higher prevalence in girls (14.55% vs. 3.70%). Exploratory factor analysis and qualitative assessment of this revealed one factor. Results of hierarchical logistic regression of food addiction explained 66% of the variability of the food addiction. BMI groups in representative sample differ significantly in food addiction, and eating disorders, p < 0.001), BMI groups did not differ in impulsivity and food craving. Food addiction groups differ in eating disorders, impulsivity, and food craving (p < 0.001). Food addiction, BMI, eating disorders, and impulsivity had a higher prevalence in the clinical sample. No difference between the representative and clinical groups was found in food craving.