Úvod: Cévní mozková příhoda má vliv na kvalitu života, neboť zasahuje do oblastí fyzického zdraví, psychického stavu, sociálního života a environmentální oblasti pacienta. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit změnu subjektivně vnímané kvality života po první atace cévní mozkové příhody. Metodika: Do měření bylo zahrnuto celkem 10 probandů (7 mužů, 3 ženy), kteří prodělali první ataku cévní mozkové příhody, a kteří byli následně hospitalizováni na lůžkovém oddělení rehabilitace ve Fakultní nemocnici v Olomouci (FNOL). Pacienti byli měřeni ve dvou etapách s dvoutýdenním časovým rozestupem. Při prvním měření byl nejprve vyhodnocen dotazník Fugl-Meyer Assessment (FMA) pro horní končetinu a následně odpovídali na otázky týkajících se kvality života a soběstačnosti za pomoci dotazníku Barthel index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) a dotazníku důstojnosti pacienta (PDI). Při druhém měření byly zařazeny všechny měřící škály mimo FMA. Výsledky: Z konečných výsledků bylo zjištěno, že pacienti udávali statisticky významné zlepšení celkové subjektivní kvality života mezi oběma měřeními. Dále došlo k signifikantnímu zlepšení u měření škálou SIS a BI. Významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán také v oblasti fyzické a sociální domény. Závěr: Cévní mozková příhoda vede k poklesu subjektivně vnímané kvality života. Poskytnutí následné terapie má však pozitivní účinek na zlepšení vnímané kvality života.Introduction: Stroke affects the quality of life by affecting the physical health, psychological state, social life and environmental domains of the patient. Aim: The aim of this thesis was to evaluate the change in subjectively perceived quality of life after the first stroke. Methods: The patients were measured in two stages with a two-week time interval. In the first measurement, the Fugl-Meyer Assessment (FMA) questionnaire for the upper limb was first assessed and then they answered questions regarding quality of life and self-sufficiency using the Barthel Index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) and the Patient Dignity Inventory (PDI). At the second measurement, all measurement scales were included except FMA scale. Results: The final results showed that patients reported statistically significant improvement in overal subjective quality of life between the two measurements. Furthermore, there was a significant improvement in the SIS and BI scale measurements. There was also a significant positive difference in the physical and social domains. Conclusion: Stroke leads to a decrease in subjectively perceived quality of life. However, the provision of follow-up therapy has a positive effect on improving this perceived quality of life.