Bakalářská práce pojednává o respiračním tréninku u sportovců, jakožto o potenciálním nástroji ke zlepšení sportovního výkonu. Trénink probíhá za pomocí dechových trenažérů, které jsou určené jak pro odporový, tak pro vytrvalostní trénink. Cílem práce bylo posoudit vliv 7měsíčního cyklu tréninku respiračních svalů u profesionálního triatlonisty na zlepšení plicních funkcí v klidu i při zátěži, dále na zvýšení síly nádechových a výdechových svalů a na subjektivní vnímání ponámahové dušnosti. Výsledky se porovnávaly na základě výsledků vstupní a výstupní spirometrie, spiroergometrie, měření nádechových a výdechových ústních tlaků a měření rozvíjení hrudníku. Nejvýraznějšího pokroku dosáhl sportovec ve zvýšení síly výdechových svalů, která se zvedla o 57 %. Další významnou změnou bylo snížení hladiny laktátu a procentuální snížení VO2 během spiroergometrického zátěžového testu. Tyto parametry naznačují zvýšení efektivity práce dechových svalů během zátěže, což koreluje také se zlepšením dechového vzoru sportovce. Sportovec subjektivně udává snížení dušnosti po maximálním fyzickém výkonu, zlepšení postury při běhu a lepší ekonomiku dýchání při plavání. Přestože je vliv respiračního tréninku na zlepšení výkonu obtížně prokazatelný, lze na základě zlepšení respiračních parametrů tento efekt předpokládat.This bachelor's thesis deals with respiratory muscle training in sport as a potential tool to improve sport performance. Training is performed using training devices which are designed for resistive and endurance training. Goal of the thesis was to assess influence of 7-months long period of respiratory muscle training in professional triathlete on pulmonary function at rest and during exercise as well, increasing strength of inspiratory and expiratory muscles and on perception of dyspnea after exercise. Results were evaluated based spirometry, cardiopulmonary exercise test, measurement of inhaled and exhaled oral pressures and measurement of thoracic development. The most significant progress was done in increasing strength of expiratory muscles, which rose by 57 %. Another significant change was lowering lactate level and percentage reduction in VO2 during cardiopulmonary exercise test. These parameters suggest an increase in efficienty of respiratory muscles during exercise, which also correlate with an improvement in athlete's breathing pattern. The athlete also reports an reduction in dyspnea after maximal physical exercise, an improvement in running posture and more economical breathing when swimming. Although the effect of respiratory muscle training on performance is difficult to evaluate, it can be expected due to improvements in respiratory parameters.