Cílem bakalářské práce je srovnat úroveň vybraných osobnostních proměnných u dětí vyrůstajících v prostředí dětského domova a u dětí v rodině. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části jsou objasněny pojmy osobnost a její vývoj, specifika vývojového období staršího školního věku a sebepojetí. Tato část se také věnuje přiblížení dětského domova a funkcím a vlivu rodiny na vývoj dítěte. Výzkumná část popisuje kvantitativní výzkum realizovaný v dětských domovech a základních školách v Praze a Středočeském kraji. Cílovou skupinou byly děti ve věku 12-15 let (100 respondentů). Pro zjištění sledovaných jevů byly použity standardizované metody: Dotazník sebepojetí (DOS; Dolejš et al., 2021), Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí (SPAS, Matějček & Vágnerová, 1992). Dále byl využitý Dotazník exekutivních funkcí (Dawson & Guare, 2018), socio-demografické údaje byly zjištěny vlastním dotazníkem. Výzkum nepotvrdil předpoklad, že děti z dětských domovů v jednotlivých dotaznících dosahují nižší skóre ve všech sledovaných škálách. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenaný pouze u subškály "Matematika" v dotazníku SPAS. Bylo potvrzeno, že děti žijící v dětském domově dosahují nižší skóre sebehodnocení na škále zvládání matematických dovedností než děti žijící v rodině. Další statisticky významné meziskupinové rozdíly byly zaznamenány při zkoumání sociální přizpůsobivosti (DOS-36) a inhibice odpovědi (Dotazník exekutivních funkcí), nicméně v obou případech se jednalo rozdíl ve prospěch dětí z dětského domova.The aim of the bachelor's thesis is to compare the level of selected personality variables in children growing up in an orphanage environment and in children in a family. The thesis is divided into two parts - a theoretical part and a research part. In the theoretical part the concepts of personality and its development, specifics of the developmental period of older school age and self-concept are explained. This part is also devoted to an introduction to the children's home and the functions and influence of the family on the child's development. The research part describes quantitative research conducted in children's homes and primary schools in Prague and the Central Bohemia Region. The target group was children aged 12-15 years (100 respondents). Standardized methods were used to determine the observed phenomena: the Self-concept Questionnaire (DOS; Dolejš et al., 2021), the Self-concept Questionnaire of Children's School Achievement (SPAS; Matějček & Vágnerová, 1992). Furthermore, the Executive Functions Questionnaire (Dawson & Guare, 2018) was used, and socio-demographic data were obtained by self-administered questionnaire. The research did not support the assumption that children from orphanages score lower on all scales in the individual questionnaires. A statistically significant difference was observed only for the "Mathematics" subscale (SPAS). It has been confirmed that children in institutional care score lower on a self-assessment scale of mathematical skills than children living in a family. Further statistically significant between-group differences were noted when examining social adjustment (DOS-36) and response inhibition (Executive Function Questionnaire), however, in both cases the difference was in favour of children living in the children's home.