Cílem této práce je zjistit a kvalitativním výzkumem doložit, zda klienti považují svoji spiritualitu za zdroj a pomoc při zvládání těžkostí spojených se stářím, jako je strach, úzkost či osamělost, a jak oblast spirituality vnímají a prožívají. Pozornost věnuji jak samotným pojmům spiritualita a stáří, tak jejich vztahu vzhledem k prožívaným těžkostem. Téma popisuji v kontextu myšlenek sociální práce a teologie, přičemž teoretickou část doplňuji poznatky z kvalitativního výzkumu v podobě kazuistik tří klientek domova pro seniory. Práce rovněž poukazuje na nebezpečí stereotypů a připívá ke správnému nahlížení na stáří a spiritualitu v současné společnosti.The object of this thesis is to find out and to prove by qualitative research whether clients consider their spirituality as a source and help in coping with difficulties associated with old age, such as fear, anxiety or loneliness, and how they perceive and experience the area of spirituality. I focus on the concepts of spirituality and old age extent vztahthemselves, as well as their relationship in relation to the difficulties experienced. I describe the topic in the context of ideas of social work and theology, while the theoretical part is complemented by findings from qualitative research in the form of case studies of three clients of a home for the elderly. The thesis also highlights the dangers of stereotyping and calls for a correct view of old age and spirituality in contemporary society.