Klíšťata jsou významným vektorem patogenů ve střední Evropě. Vlivem globálních změn klimatu a nových postupů ve využívání půdy dochází ke změnám v populacích klíšťat. Vznikají nová ohniska výskytu, postupují do vyšších nadmořských výšek a spolu s nimi se objevují i nová onemocnění a rizika. Společně mají tyto faktory za následek nárůst nakažených a negativně se projevují i doposud opomíjené patogeny. Vedle dobře známých onemocnění, jako lymeská borelióza (LB) a klíšťová encefalitida (KE) začínají být problematické i doposud méně známé choroby, kde je často hlavním vektorem přenosu klíště obecné (Ixodes ricinus Linnaeus, 1758). Tato diplomová práce se zabývá vlivem krajinných parametrů na abundanci, neboli početnost klíšťat v několika prostorových měřítcích. Parametry prostředí jsou podmínkami prostředí a krajinné indexy popisují krajinnou strukturu. Vliv jednotlivých parametrů na abundanci klíšťat byl testován s pomocí mnohonásobné lineární regrese. Z výsledků vyplývá, že vliv jednotlivých parametrů je patrný v každém z pozorovaných měřítek. Konkrétně v měřítku 250 m byl prokázán vliv aktivity zvěře, nadmořské výšky, celkové pokryvnosti a indexu rozprostření. V měřítku 500 m byl prokázán vliv aktivity zvěře, délky okrajů, nadmořské výšky a celkové pokryvnosti. V měřítku 1000 m se podařilo prokázat vliv aktivity zvěře, délky okrajů, nadmořské výšky a zastoupení travin na ploše. Nakonec byly vytvořeny mapy abundance popisující každý zkoumaný druh.Ticks are an important vector of pathogens in Central Europe. Due to global climate change and new land use practices, tick populations are changing. New outbreaks are emerging, moving to higher altitudes and with them new diseases and risks. Together, these factors are resulting in an increase in infected people and the negative impact of hitherto neglected pathogens. In addition to well-known diseases such as Lyme disease (LB) and tick-borne encephalitis (KE), hitherto lesser-known diseases are becoming problematic, where the common tick (Ixodes ricinus L.) is often the main vector of transmission. This thesis examines the influence of landscape parameters on tick abundance, or tick numbers, at several spatial scales. Environmental parameters are environmental conditions and landscape indices describe landscape structure. The effect of each parameter on tick abundance was tested using multiple linear regression. The results show that the influence of each parameter is evident in each of the observed scales. Specifically, at the 250 m scale, the influence of game activity, elevation, total cover and dispersal index was demonstrated. At the 500 m scale, the effect of game activity, edge length, elevation and total cover was demonstrated. At the 1000 m scale, the effect of game activity, edge length, elevation and grassland cover could be demonstrated. Finally, abundance maps describing each species studied were produced.