Druhá část stručné, ale obsahově intenzivní "nadčasové" trilogie současného norského autora o putování mladých milenců a čerstvých rodičů za snem o společném životě, ale také o osudu, který čeká toho, kdo obětuje své svědomí za lásku.První díl vyšel pod názvem Mámení. Norsko jakéhosi temného bezčasí (či spíše "nadčasí") snad středověkých, či možná postapokalyptických kulis. Asle a Alida jsou mladí milenci, kteří jsou nyní se svým novorozeným dítětem na útěku a skrývají se. Důvod, proč se musí skrývat, a proč si také museli změnit jména, takže se nyní jmenují Olav a Asta, by rádi zapomněli - a zdá se, že jej už skutečně zapomněli. Nyní se usídlili v opuštěné zátoce a chtějí v klidu žít. Olav teď jen chce koupit prstýnky, aby mohli tvrdit, že jsou manželé. Vydá se tedy do města které snad dříve bylo Bergenem. Zde jej však minulost - a také vlastní naivita, nezkušenost a obecně ztracenost - začíná dohánět... Fosseho texty se vyznačují kombinací jednoduchosti a složitosti, opakováním. I zde nám velmi specifický, jakoby zmatený a záměrně primitivně, horečnatě vrstvený text přibližuje svět, v němž se Olav pohybuje - respektive jak on tento svět vidí, co z něj vnímá a jak jej chápe - nebo také nechápe, co vše mu nedochází, v čem se fatálně mýlí... Ve své stručné koncentrovanosti je to formou spíše balada, než román. O lásce, vině - a také trestu, o marnosti snahy dobrat se důvodu, pochopit. Poněkud kafkovská, severská, která však bude fungovat ještě lépe v uzavřeném celku trilogie. Autor je laureátem mnoha literárních cen, v Norsku je považován za nejvýraznějšího dramatika po Henriku Ibsenovi.