Hlavním cílem této práce je analýza vztahu mezi resiliencí, duševní pohodou, všímavostí a přístupem terapie lesem u dospělých praktikujících tuto metodu. Pro účely tohoto výzkumu je zvolen kvantitativní design a použity metody BRS, PWBS a FFMQ-15-CZ. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku v elektronické formě prostřednictvím platformy "Formuláře Google". Výzkumu se zúčastnilo celkem 98 respondentů, které spojovala určitá zkušenost s praktikováním terapie lesem některého z vybraných přístupů: ANFT (28,57 %), Lesní mysl (32,65 %) a Shinrin-yoku (38,78 %). Pomocí metod byla zjišťována úroveň resilience, všímavosti a duševní pohody. Prostřednictvím korelační analýzy byly zkoumány vztahy mezi proměnnými. Dále byly prostřednictvím srovnávací analýzy zkoumány signifikantní odlišnosti mezi přístupy terapie lesem, pohlavím a věkovými skupinami. Výsledky práce ukazují na signifikantně vyšší úroveň všímavosti, autonomie, zvládání prostředí, osobního růstu, životního smyslu a sebepřijetí u dospělých praktikujících terapii lesem. Zejména respondenti ze skupiny ANFT dosahují statisticky významně vyšších hodnot. O terapii lesem je v této práci uvažováno jako o metodě pozitivně působící na celkovou duševní pohodu člověka.The main aim of this thesis is to analyze the relationship between resilience, mental wellbeing, mindfulness, and forest therapy approach among adults practicing this method. For the purposes of this research a quantitative design is chosen and the BRS, PWBS and FFMQ15-CZ methods are used. Data collection was carried out using a questionnaire in electronic form through the "Google Forms" platform. A total of 98 respondents participated in the research, who had some experience of practicing forest therapy of one of the selected approaches: ANFT (28.57 %), Forest Mind (32.65 %) and Shinrin-yoku (38.78 %). The methods were used to determine the level of resilience, mindfulness, and mental well-being. Relationships between variables were examined through correlation analysis. Furthermore, significant differences between forest therapy approaches, gender and age groups were investigated through comparative analysis. The results of the work show a significantly higher level of mindfulness, autonomy, environmental mastery, personal growth, purpose in life and self-acceptance in adults practicing forest therapy. In particular respondents from the ANFT group achieved statistically significantly higher values. Forest therapy is considered in this thesis as a method that has a positive effect on a person's overall mental well-being.