Předchozí výzkumy prokázaly zhoršenou propriocepci u jedinců s konstituční hypermobilitou. Není však jasné, zda hypermobilita ovlivňuje také úroveň gnostických funkcí. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se výsledky specifických testů somatognozie a stereognozie liší mezi hypermobilními a nehypermobilními jedinci a mezi jedinci se symptomatickou hypermobilitou a asymptomatickou hypermobilitou. Padesát čtyři účastníků (42 žen a 12 mužů) v průměrném věku 27,6 ? 9,1 let bylo otestováno pomocí Beighton skóre a rozděleno na skupinu nehypermobilních, symptomatických hypermobilních a asymptomatických hypermobilních jedinců. K posouzení úrovně somatognozie byl u všech účastníků proveden test šířky pánve v horizontále a vertikále a test šířky ramen ve vertikále. K posouzení úrovně stereognozie byl proveden test dle Petrie. Byl použit nepárový t-test k porovnání dat mezi hypermobilními (asymptomatičtí i symptomatičtí) a nehypermobilními jedinci, který neukázal žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinami v testu šířky pánve v horizontále (p=0,575), v testu šířky pánve ve vertikále (p=0,774), v testu šířky ramen ve vertikále (p=0,479), ani v testu dle Petrie (p=0,171). K porovnání dat mezi třemi skupinami probandů byla použita jednofaktorová ANOVA, která neukázala žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinami v testu šířky pánve v horizontále (p=0,607), v testu šířky pánve ve vertikále (p=0,776), v testu šířky ramen ve vertikále (p=0,759), ani v testu dle Petrie (p=0,337). Z výsledků vyplývá, že se úroveň somatognozie a stereognozie mezi vybranými skupinami jedinců významně neliší. V rámci terapie jedinců s konstituční hypermobilitou tedy není potřeba se na gnostické funkce zaměřovat více než u nehypermobilní populace.Previous studies have corroborated impaired proprioception in individuals with constitutional hypermobility. Nevertheless, it remains unclear whether hypermobility affects the level of gnostic functions. The presented thesis aimed to determine whether the results of specific tests for somatognosis and stereognosis vary between hypermobile and non-hypermobile individuals and between individuals with symptomatic hypermobility and asymptomatic hypermobility. Altogether, fifty-four participants (42 females and 12 males), with a mean age equal to 27.6 ? 9.1 years, were tested using the Beighton score and consecutively divided into groups of non hypermobile, symptomatic hypermobile, and asymptomatic hypermobile individuals. All participants were subjected to a pelvic width test in the horizontal and vertical plane and a shoulder width test in the vertical plane to assess the level of somatognosiss. The Petrie test assessed the degree of stereognosis. Unpaired t-test was applied to compare data between the hypermobile (asymptomatic and symptomatic) and non-hypermobile subjects; however, it failed to provide any statistically significant difference between the groups in the pelvic width test, measured in the horizontal plane (p=0.575), the pelvic width test, measured in the vertical plane (p=0.774), the shoulder width test, measured in the vertical plane (p=0.479), or the Petrie test (p=0.171). The one-way ANOVA was used for data comparison between the three groups of probands, revealing no statistically significant difference between the groups in the pelvic width test, measured in the horizontal plane (p=0.607), the pelvic width test, measured in the vertical plane (p=0.776), the shoulder width test, measured in the vertical plane (p=0.759), or the Petrie test (p=0.337). According to the results, the level of somatognosis and stereognosis did not differ significantly between the selected groups of probands. Thus, gnostic functions do not need to be targeted more specifically when treating individuals suffering from constitutional hypermobility than in the non-hypermobile population.