Antifosfolipidový syndrom je hyperkoagulační stav, který je doprovázený výskytem antifosfolipidových protilátek. Antifosfolipidové protilátky nespecificky ovlivňují procesy hemostázy. Pro diagnózu antifosfolipidového syndromu musí být splněno nejméně jedno klinické a nejméně jedno laboratorní kritérium. Klinicky se antifosfolipidový syndrom projevuje arteriálními nebo žilními trombózami a reprodukčními ztrátami. K laboratorním kritériím patří průkaz protilátek lupus antikoagulans, kardiolipinových protilátek nebo protilátek proti 2-glykoproteinu I. V této bakalářské práci byla teoretická část zaměřena především na popis hemostázy, antifosfolipidových protilátek a trombin generačního testu. Experimentální část bakalářské práce byla věnována validaci trombin generačního testu modifikovaného zvýšením specifity vůči aktivovanému proteinu C jakožto potenciálnímu cíli antifosfolipidových protilátek a dále stanovení trombogenicity různých typů antifosfolipidových protilátek.Antiphospholipid syndrome is a hypercoagulant state that is accompanied by the presence of antiphospholipid antibodies. Antiphospholipid antibodies non specifically affect hemostasis process. At least one clinical and at least one laboratory criterion must be met for the diagnosis of antiphospholipid syndrome. Clinically, antiphospholipid syndrome is manifested by arterial or venous thrombosis and reproductive loss. The laboratory criteria include the detection of lupus anticoagulant antibodies, cardiolipin antibodies or antibodies against 2-glycoprotein I. In this bachelor thesis, the theoretical part is focused mainly on the description of hemostasis, antiphospholipid antibodies and thrombin generation test. The experimental part is devoted to the validation of the thrombin generation assay of modified increase of specificity to activated protein C as a potential target of antiphospholipid antibodies and to determination the thrombogenicity of various types of antiphospholipid antibodies.