Tato práce se zabývá popisem likvidace duchovní služby v československé armádě po tzv. vítězném únoru roku 1948. Dokumentuje jej na konkrétním příkladu vojenského duchovního p. majora Roberta Bednaříka, který byl na základě provokace ze strany obraného zpravodajství odsouzen k devětadvaceti letům těžkého žaláře. Byly mu odebrány veškeré státní a vojenské vyznamenání a hodnosti. Rovněž mu byla jako římskokatolickému knězi zakázaná veškerá bohoslužebná činnost. Na následky věznění a podlomeného zdraví zemřel předčasně v domově pro přestárlé kněze.